Společnost MuleSoft, která dotazovala více než 8 tisíc lidí na celém světě, zjistila, že mladí lidé vůbec nejsou proti tomu, aby jim bankovní služby nabízely firmy jako Amazon, Google, Apple nebo Facebook. Napsal o tom britský deník The Independent.
Přibližně 52 procent respondentů ve věku 18 až 34 let uvedlo, že by zvážilo bankovnictví s Facebookem nebo jiným technologickým gigantem, jehož služby pravidelně využívá. Třetina dotázaných všech věkových skupin by bankovnictví technologických firem určitě vyzkoušela. Argumentem byla jednoduchost a pohodlí, plus personalizovanější služby. Lidé zkrátka chtějí, aby jejich bankovnictví bylo stejně moderní jako účet na Instagramu.
Utopie či realita?
Viceprezident společnosti Sevion Shashi Nirale je přesvědčen, že cesta technologických gigantů na bankovní trh je poměrně jasná. „Podobně jako Apple, Google a Samsung již mají v nabídce vyspělé platby a peer-to-peer řešení (doslova rovný s rovným), takže není těžké si představit, že by v budoucnu nabízeli také běžné účty nebo půjčky a hypotéky. Společnosti jako Amazon mají silnou zákaznickou základnu a personalizovaná data, díky kterým mohou bankovní produkty snadno přizpůsobit zákazníkům,“ vysvětlil Nirale.
Lidé navíc stále častěji dávají přednost digitálním bankám, jako jsou Monzo či Starling Bank. Nedávný průzkum magazínu Which? navíc zjistil, že ve Velké Británii dochází k častému zavírání klasických bank. Každý měsíc se jich zavře zhruba 60.
Téměř bezbariérový vstup na bankovní trh by pro technologické giganty mohla představovat nová směrnice EU o platebním styku. Ta umožňuje zákazníkům požádat banku, aby sdílela jejich finanční údaje s regulovanými společnostmi třetích stran. Směrnice je navržena tak, aby zajistila, že zákazníci budou vlastnit data a mohou je sdílet s firmami, které je budou používat, aby jim pomohly spravovat finance.
Ochrana soukromí
Někteří by kvůli nedávné kauze Facebooku s odcizenými daty mohli argumentovat, že zákazníci nebudou ochotní důvěřovat velkým technologickým firmám a svěřit jim své bankovní transakce. Pravdou ale je, že pohodlí vítězí nad obavami o soukromí.
„Stačí se jen podívat, kolik údajů jsou mladší spotřebitelé ochotní dát hlavním hráčům výměnou za přístup k nejnovějším službám a nabídkám. Navíc, bankovní služby a aplikace od významných technologických firem pravděpodobně budou mnohem lépe integrovány do životního stylu mileniálů díky používání přes Apple nebo Android, než by mohly nabídnout klasické banky,“ dodává Nirale.
Jediné, co by mohlo velkým technologickým firmám bránit v cestě kupředu, je etika. Mladí zákazníci bank ji totiž berou v potaz čím dál tím častěji. Nedávná zpráva o budoucnosti peněz, kterou zveřejnila společnost J. Walter Thompson Intelligence v USA a Číně, ukazuje, že pro 76 procent čínských a 65 procent amerických spotřebitelů je při výběru finanční instituce důležité její etické chování.
I když jsou to všechno zatím jen spekulace, mnozí bankéři očekávají, že na bankovním trhu dojde brzy k velkým změnám. Společnost Auka, která vyvíjí platební systémy, zveřejnila počátkem roku průzkum mezi evropskými bankéři. Z toho vyplynulo, že většina z nich očekává, že nové zákony o datech povedou v příštích pěti letech k zásadnímu posunu v bankovnictví. Více než čtvrtina respondentů předpokládá, že společnosti Facebook, Google a Amazon budou v té době fungovat už i jako banky.
Bez ohledu na to, co by to mohlo znamenat pro globální finanční stabilitu a regulaci, by technologické firmy určitě mohly narušit obchodní stabilitu tradičních bank.
