Výbor pro právní záležitosti bude zítra projednávat směrnici, kterou chce dát autorům a vydavatelským domům větší páku především proti nadnárodním technologickým firmám v čele s Googlem a Facebookem.
Mnoho uživatelů se totiž spokojí s tím, že si na internetu přečtou jen několik řádků, které jim například vyhledávač ukáže. Ale už se nepodívají přímo ke zdroji, tedy na webovou stránku tvůrce. Příjmy z inzerce tak zinkasuje vyhledávač, ale autor textu ostrouhá.
Podle návrhu směrnice by však měly nadnárodní internetové firmy získat ke sdílení náhledu článku výslovný souhlas vydavatelského domu nebo autora. A bez něj by ho nemohly zobrazit.
„To se může stát základem pro tzv. daň z odkazu, konkrétně zpoplatnění náhledů, které se k odkazům připojují. To by postihlo provozovatele vyhledávačů, sociálních sítí a dalších služeb, kteří by museli najít způsob, jak své náklady přenést na uživatele,“ uvedl pro MF DNES Mikuláš Peksa z České pirátské strany.
O tom, že je třeba nastavit nová pravidla pro digitální věk, se hovoří delší dobu. „Žijeme v éře internetu, ale nemáme pravidla upravující například užívání, sdílení nebo vytěžování digitálního obsahu,“ řekl europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda. Podle vydavatelů je přebírání odkazů a výtahů z textů porušení autorských práv, kterým novináři a média přicházejí o své příjmy. Za jedno je s nimi i Ochranný svaz autorský. Chtějí proto najít řešení, které rozdělí příjmy mezi vyhledávače a zdrojové stránky.
Vyhledávač musí náhled zobrazit
Má to však háček. Například internetové vyhledávače jako Google ze své podstaty takové náhledy zobrazovat musí – jinak by uživatelé přicházeli o obsah. Jde ale o to, kolik textu bude v náhledu zobrazeno a zda to ještě bude motivovat uživatele k návštěvě zdrojové stránky či nikoliv. Pod palbou kritiky se Google se svým vyhledávačem ocitl například se svou službou Google Images poté, co v ní začal zobrazovat fotky v plném rozlišení. Uživatelé vyhledávače tak už totiž nemají motivaci přejít na původní stránku.
Podle zdrojů MF DNES, které mají blízko k dění v Bruselu, ale nepřály si být jmenovány, bude nakonec všechno jinak. „Současný návrh směrnice jen obsahuje mnoho neznámých a je vágní. Již teď existují pozměňovací návrhy, které nedostatky budou brát v potaz,“ uvedl pro redakci jeden z nich.
Pozměňovací návrhy, kterých se sešlo téměř tisíc, by se měly zabývat i specifickým užitím odkazů. To potvrdil i Svoboda. „Podle jednoho z pozměňovacích návrhů by stať o odkazech mohla být úplně vypuštěna. Otázkou je, jak bude výbor ve středu hlasovat,“ doplnil.
V zemích EU přitom již proběhly individuální snahy, jak tuto problematiku řešit. V Německu zástupce tamních vydavatelů tiskovin (VG Media) usiloval o zpoplatnění odkazů ve vyhledávačích. Když Google odmítl ustoupit a pohrozil, že nebude příslušná média odkazovat, vydavatelé ustoupili a svých požadavků vůči Google se vzdali. Jasně se tak ukázalo, že ani země velikosti Německa na internetové obry sama nestačí.
Kromě textů se směrnice zabývá i dalším mediálním obsahem, například videem. Služby typu YouTube nebo třeba sdílená datová úložiště typu ulož.to budou muset hlídat, zda nedochází u materiálu, který nahraje uživatel, k porušování autorských práv.
Budou tak muset činit bez vyzvání, přičemž za něj ponesou odpovědnost. Pokud uživatel služby nahraje autorský obsah na internet nelegálně, vlastník služby bude povinen majiteli obsahu zaplatit. I zde je však mnoho neznámých.
Zaprvé jde o to, jak by internetové firmy obsah kontrolovaly. Již dnes existují automatizované nástroje, které ukradený obsah identifikují. Ale ani ty nejlepší z nich neodhalí více než 60 procent.
Úskalí navíc spočívá v tom, že i nejlepší systémy se snadno dopustí chyby a mohou zcenzurovat nezávadný obsah. Podle piráta Peksy by přijetí směrnice s tímto bodem omezilo svobodu slova.
