Když zaprší, obrubníky vedou dešťovou vodu přímo do kanalizace. Pokud v nich ale bude proluka, stáhne se voda do trávníku a tím i do půdy. Podobně dobře fungují místa vysypaná kamínky, takzvané štěrkové vpusti. Může jít třeba o sešlapaný růžek trávníku.
Do takových změn se nyní pustili ve Valašských Kloboukách. Na pohled jsou to sice drobnosti, dávají ale tušit, že hospodaření s vodou berou města ve Zlínském kraji vážně.
Podpořit je nyní chce i kraj. „Právě teď jsou peníze na zmírnění problémů se suchem. Byla by škoda je nechat ležet,“ uvedla krajská radní odpovědná za životní prostředí Margita Balaštíková.
Kraj proto organizuje semináře s návodem, jak dotaci získat. Už v minulosti se totiž ukázalo, že nabídnout peníze nestačí. „Musí se vysvětlit, že je skutečně možné je dostat,“ dodala Balaštíková.
Přesto už na Státní fond životního prostředí odešlo z kraje 189 žádostí o dotaci, v celkové výši zhruba 9 milionů korun. Kraj tak je čtvrtý nejaktivnější v zemi, předstihly ho jen mnohem lidnatější regiony – jižní a severní Morava a Středočeský kraj.
Vlna zájmu o velké akce, jako je přebudování stávajících rozvodů vody na dva – pro pitnou a užitkovou vodu, se ale nejspíš nestrhne. „To opravdu není pro každého, u novostaveb nebo větších rekonstrukcí už by se s tím ale dalo počítat,“ doplnila Balaštíková.
V tomto případě jsou na tom majitelé rodinných domků ve Zlínském kraji stejně jako obce a města. Všichni dávají přednost méně nákladným změnám.
Pomůže i zasakovací dlažba
Lidé jímají dešťovou vodu z okapů a zalévají s ní zahrady, města používají zasakovací dlažbu při opravách chodníků nebo stavbě parkovišť. O podzemních rezervoárech se zatím spíš uvažuje.
„Je to budoucnost. Nemáme pro ně v tuto chvíli využití, protože napojit podzemní rezervoáry na rozvody do městských budov by bylo příliš nákladné,“ vysvětlil místostarosta Valašských Klobouk Martin Janík.
Třeba ve Vsetíně už měli loni vytipovaná místa pod trávníkem na okrajích parku. Plány však odložili. Zato dnes mají odhadem 30 procent chodníků ve městě dlážděných tak, aby voda mohla protékat do půdy pod dlažbou. „Děláme to už čtvrtým rokem,“ potvrdil místostarosta Tomáš Pifka.
Výjimky se ale najdou, třeba zoologická zahrada Lešná rezervoáry využívá. Jímají desítky kubíků dešťové vody, kterou pak zavlažují tropický pavilon nebo zalévají zeleň.
Snahy změnit systém hospodaření s vodou ale naráží i na další problémy. Zatímco dostat užitkovou vodu do běžného provozu budov je nákladné, postavit vodní plochu je zase zdlouhavé. Města by o ni ale stála a odborníci snahu chválí, už proto, že vodní plocha ve svém okolí zvlhčuje vzduch.
Asi hektarové jezírko má vzniknout v Centrálním parku na Jižních Svazích ve Zlíně. Nádrž bude napájet podzemní vrt, ale také dešťová voda, kterou svedou z několika blízkých bytových domů. „Klima bude stále teplejší a s minimem srážek, proto je hospodárnost s využitím dešťové vody namístě,“ upozornil náměstek primátora Bedřich Landsfeld.
Město počítá s tím, že začne v roce 2020. Dvouletá lhůta na vyřízení dokumentů a povolení není přehnaná. Stejnou zkušenost udělali v Kloboukách. „Dokumentace byla zdlouhavá a nakonec i dražší než samotná stavba. To je hlavní brzda,“ potvrdil Janík.
Stejné stížnosti jsou slyšet i od zemědělců. Také oni bojují se suchem, a tedy i úřady. Třeba získat povolení na vyhloubení příkopu u lesní cesty je téměř nemožné, protože jde o liniovou stavbu, jakou jsou třeba silnice.
