Na severomoravské straně Beskyd už kalamita nabrala takový spád, že si vynutila vyhlášení stavu nouze.
„K tomu se ještě neblížíme. Situace je zlá, ale zatím se to týká právě jen Beskyd. Zbytek kraje kůrovec tolik nezasahuje,“ uvedla radní Zlínského kraje odpovědná za životní prostředí Margita Balaštíková.
Skutečnost, že za kopcem už situace vygradovala, poskytla území Zlínského kraje náskok. Osvěta i finanční pomoc přišla v době, kdy je ještě naděje, že se postup kalamity zbrzdí.
Za problémem je především změna klimatu. Je sucho, zvýšila se průměrná teplota a víc fouká. To se potkává s faktem, že v minulosti se vysazoval do lesů především smrk, kvůli výnosům z těžby dřeva.
Jenže ten má mělké kořeny, a proto na sucho nejvíc doplácí. Stromy slábnou a nejsou schopné odolávat škůdcům. Navíc bojují i s houbovými parazity a pro kůrovce jsou kvůli tomu ještě snadnější kořistí.
Podoba Beskyd se změní
Nejhůř postižené jsou smrkové lesy v okolí hranice s Moravskoslezským krajem. Hřebeny nad Rožnovem se proměnily v suché holiny. Letos se navíc nepodařilo osázet takovou část, jakou by si lesníci přáli.
„Sázet se dalo jen pár týdnů. Mezi koncem zimy a nástupem letních teplot byla extrémně krátká doba,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Už nyní je jisté, že Beskydy budoucnosti budou vypadat jinak než dnes. Smrkové lesy nahradí smíšené porosty. Odborníci sázejí na buky, duby a nad Rožnovem zasadí i jedle. „To jsou původní dřeviny,“ uvedl tamější starosta Radim Holiš.
Počítat se musí i se změnou funkce lesa. Rekreační zůstane, vlastníkům ale porosty dlouhou dobu nebudou přinášet zisky. Třeba právě v Rožnově, který hospodaří asi na tisícovce hektarů, přijdou ročně o dva miliony korun, naopak další peníze budou muset investovat.
Proto chtějí starostové lobbovat u státu, aby vytvořil rezervní fond na krytí škod. Podobný má pro zemědělce. „Dlouhou dobu jsme státu odváděli část zisků, teď potřebujeme pomoc,“ objasnil Holiš.
A tlak bude i na myslivce. Pokud neudrží stavy zvěře na optimální úrovni, mladé stromky nedostanou šanci vyrůst.
Kůrovec se rozšířil i u Hostýna
Zlínský kraj zareagoval na fakt, že zdejší lesy mají obrovské množství vlastníků. Loni pro ně uvolnil miliony korun na boj proti kůrovci. Letos už stačili rozebrat více než 10 milionů korun.
Peníze jsou určené na tři základní věci: chemickou likvidaci kůrovce, vysazování nových stromků - jiných než smrk - a zadržování vody v lesích. To nemusí znamenat zrovna složité budování rybníka.
„Účinné jsou rýhy přes lesní cesty, které dešťovou vodu stáhnou zpět do lesa, místo aby po cestě odtekla pryč,“ zmínila Balaštíková.
Kůrovec už ale zdaleka neovlivňuje jen život v lesích. Jednou z možností, jak bránit jeho šíření, je rychlý odvoz napadeného dříví. To ale znamená zvýšený pohyb těžké techniky, která přetěžuje silnice a obtěžuje obyvatele. Proto experti v nejhůře postižených místech organizují sérii besed pro veřejnost. Vysvětlují a žádají o trpělivost. Prakticky všude narážejí na stejný problém.
„Vysvětlujeme, že nejsme vlastníky silnic, a tedy nemůže zajistit jejich opravu,“ uvedla Jouklová.
Při pohledu na mapu Zlínského kraje je jasné, že Beskydy jsou nejpostiženější částí. Kůrovec se ale rozšířil i v Hostýnských vrších, kde hospodaří převážně Arcibiskupské lesy a statky. Teprve před pár dny tam skončil několikaměsíční zákaz vstupu do lesů. A problémy jsou i v lesích u Vrbětic, v areálu bývalých vojenských skladů.
