Kancelář veřejného ochránce práv zaznamenala třeba případy předčasného odebrání dítěte z péče rodičů, aniž orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) využily všechny možnosti sociální práce s rodinou. Podle Šabatové je důležité po odebrání umožnit rodině, aby své problémy vyřešila a mohla děti znovu vzít k sobě.
„To je velmi traumatizující situace, rodiče bývají v šoku, často nevědí, co mají dělat, a je povinností OSPOD jim vysvětlit, že to nejsou nevratné kroky, že to je krok na ochranu dítěte, že pořád je s nimi počítáno a že jim nějaká služba může pomoci řešit problémy, které vedly k odnětí dětí,“ nabádá Šabatová.
Bytová a sociální situace sice sama o sobě nemůže být důvodem k odebrání dítěte, avšak právě sociální situace rodiny na sebe často nabaluje další problémy, upozornila Šabatová. Poukázala na potřebu přijetí zákona o sociálním bydlení a zajištění dostatku sociálních služeb pro rodiče.
Ombudsmanka řeší také třeba nečinnosti úřadů nebo pěstounskou péči, například rozdělování sourozenců. Úřady podle Šabatové většinou s kanceláří ombudsmanky spolupracují, mají vůli zlepšovat svou práci a napravovat nedostatky. Jen sedmnáctkrát ombudsmanka sama musela navrhovat opatření k nápravě a ve dvou případech musela vyrozumět nadřízený orgán.
Na ombudsmanku se obrátil i třináctiletý chlapec
K řešeným podnětům patří podle Šabatové nečinnost OSPOD, nerespektování práv dítěte, třeba nezjišťování jejich názoru, případně třeba nezajištění odborné pomoci. Problémy v pěstounské péči se týkají například kontaktu dětí s biologickými rodiči, ale nejenom s nimi.
Na ombudsmanku se obrátil také třináctiletý chlapec, stěžoval si na nedostatečný kontakt s bratrem umístěným do jiné pěstounské rodiny.
Vyhrocené spory rodičů o péči podle Šabatové dotčené děti silně zatěžují. OSPOD může například zprostředkovat mimosoudní dohodu, doporučit či nařídit odbornou poradenskou pomoc, třeba rodinnou terapii a mediaci. Dohoda rodičů má přednost před soudním rozhodováním, zdůraznila Šabatová.
