Nesnesou označení Čech, nechtějí členění na kraje, propagují moravskou vlajku ve žlutočervené barvě s šachovanou orlicí i vlastní hymnu Moravo, Moravo. Hrdí zastánci těchto názorů se kvůli spolupráci s SPD Tomia Okamury odtrhli od strany Moravané.
Ujišťují, že na rozdíl od ní nechtějí rozbít stát ani Evropskou unii. Sdružili se v novém Moravském zemském hnutí a chtějí vyzkoušet už podzimní komunální i senátní volby, ideálně ve spojení se zaběhlými stranami.
Jejich hlavní cíl? Sloučit 14 krajů do čtyř celků s vlastním samosprávou – Čechy, Morava, Slezsko a metropolitní země Praha. Územní členění by se tak vrátilo do podoby před únorem 1948.
Podle spoluzakladatele hnutí Ondřeje Hýska je totiž Praha přebujelé státní centrum a jeden z nejbohatších evropských regionů – jenže na úkor ostatních.
„Můžeme se všichni přestěhovat do Prahy, nebo zajistit spravedlivý rozvoj celého státu, i Moravy. Není normální, že o stavbách typu brněnského nádraží či o moravských silnicích rozhodují na pražských úřadech. To je také důvod, proč po třech desetiletích slibů nemáme dálnici do Vídně, severojižní spojnici Moravy a obchvaty Znojma či Břeclavi,“ tvrdí Hýsek.
Oslovit chtějí voliče z venkova i městské librerály
V sobotu si Moravské zemské hnutí bude v Brně na prvním sněmu volit své vedení. A už se mu hlásí desítky členů. Třeba brněnský archeolog Bohuslav Klíma či znojemský historik a opoziční zastupitel Jiří Kacetl.
„Nic se nemusí vymýšlet, všechno nám naši předkové odkázali. Stačí oprášit oficiální zemské dokumenty z poloviny 19. století. Vzorem nám může být sousední Rakousko se svými spolkovými zeměmi – Dolní a Horní Rakousy, Štýrsko, Korutany a další,“ připodobnil Kacetl.
Do hnutí chce vstoupit i místostarosta Ochozu u Brna Ondřej Mlejnek. „Když se k moravské národnosti při sčítání obyvatel přihlásilo přes 600 tisíc lidí, měli by být označováni za Moravany a neměla by jim být upírána práva samostatné národnosti,“ podotkl Mlejnek.
Hnutí chce být alternativou politických stran, které se „na všechno dívají pohledem státního centra a ostatní je pro ně venkovem“. Oslovit hodlá městského liberálního voliče i obyvatele tradičních moravských vesnic.
Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity je pravděpodobné, že v komunálních volbách získá mandáty v několika obcích. Ale stejně jako ostatní moravistická hnutí zůstane na politické periferii.
„Nevím, co by je z ní dostalo. Prudce sice stoupl počet lidí, kteří se hlásí k moravské národnosti, ale do politiky se to nepromítlo,“ poukázal.
Hnutí teď potřebuje najít podporu mezi politiky
Moravské zemské hnutí ví, že zrušení krajů bez široké politické podpory nedosáhne. A chce se o ni pokusit.
„Většina moravských politiků by se této změně asi nebránila. Horší to je v Praze, ale i tam se najdou lidé naklonění této myšlence. Vždyť i bývalý premiér Petr Pithart řekl, že vznik krajů považuje za největší chybu své politické kariéry,“ poznamenal Mlejnek.
„Dá se to napravit, stačí trocha dobré vůle. Výsledkem bude stabilní stát, úspory veřejných peněz, účelně vynaložené finance z našich daní a rovnoměrný rozvoj republiky, nejen Prahy,“ doplnil ho Hýsek.
S kým se hnutí může reálně spojit? Podle Kopečka s ANO. „Ve volebním programu sice Andrej Babiš zrušení krajů nemá, ale v jeho knížce nechybí. Nicméně v dohledné době to nebude jeho realistický cíl. ANO má zástupce na krajské úrovni, proč by tedy kraje rušilo?“ ptá se Kopeček.
S politickou stranou Moravané, se kterou má podobné cíle, se nové hnutí určitě nespojí. Právě odtud totiž Hýsek – učitel, historik i královopolský zastupitel – loni přeběhl. Jako tehdejší předseda Moravanů nesouhlasil s volební spoluprací s okamurovci, funkci složil a začal se angažovat v nově vznikajícím hnutí.
V původní straně mu to rozhodně nezapomněli. „Ne všechno, co má v názvu moravské, musí být skutečně moravské. Pohnutky pro takový projekt mohou být všelijaké – uškodit jinému, osobní ambice, neukojené ego, snaha se pomstít, uražená ješitnost, podnikatelský projekt nebo třeba protimoravský záměr,“ prohlásil člen předsednictva Moravanů Martin Pekáček.
