Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

KOMENTÁŘ: Zisky neporostou věčně. Hrozí na burze další černý pátek?

  17:30
Ceny akcií ve světě lámou rekordy a investiční horečka vrcholí. Vydrží ještě současný růst? Korekce určitě přijde, ale pád zřejmě nebude tak hluboký jako v letech ekonomické krize 2007–08, píše v komentáři ekonom Marek Loužek.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Americké akcie prolamují maxima a evropské rostou také, byť pomaleji. Burzovní index S&P500 přesáhl hodnotu 2 600 bodů, Dow Jones 24 000 bodů a německý DAX 13 000 bodů. České akcie se letos rovněž zhodnotily, i když se index PX50 stále pohybuje jen mírně nad výchozí hodnotou 1 000 bodů, tedy stejně jako před 25 lety.

Vysoké ceny aktiv představují investiční prostředí s velmi nízkou návratností. Vzhledem k pokračujícímu utahování měnové politiky americkou centrální bankou bude pro firmy stále obtížnější dosáhnout prognózovaných zisků. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Shiller přirovnává současnou náladu na trzích k situaci před splasknutím technologické bubliny na přelomu tisíciletí.

Teorie efektivního trhu

Ekonom Marek Loužek

Trh akcií dobře vysvětluje teorie efektivního trhu, kterou formuloval ekonom Eugene Fama z Chicagské univerzity. Má prý charakter náhodné procházky. Cena akcií je výsledkem řady náhodných událostí a nelze ji předpovídat. A mění se zcela nahodile. Jsou v ní zahrnuty všechny dostupné informace.

Velké kolísání cen akcií navozuje u investorů iluzi snadného zbohatnutí – stačí koupit cenný papír, když je cena nízká, a prodat, když je vysoká. Rozhodnutí je však z velké míry ovlivněno emocemi. Na základě minulosti totiž nelze cenu akcie stanovit, není spolehlivým indikátorem jejího budoucího chování, protože změny cen jsou náhodné a nepředvídatelné.

Touha po zisku a lakota však zatlačují racionální úvahy do pozadí. Většina investorů věří, že jsou chytřejší než trh, že ho dokážou přelstít a odhalit chování většiny. Ve skutečnosti tomu tak není. Drobní investoři kupují na konci růstu a prodávají na konci poklesu. Naskakují a vyskakují z investice jako z vlaku a prodělávají.

Jít proti proudu

Legendární investor a „věštec z Omahy“ Warren Buffett radil, že investoři mají být odvážní, když se ostatní bojí, a opatrní, jsou-li ostatní stateční. Trh může být občas vychýlený i iracionální a ceny akcií jsou proto krátkodobě obtížně předvídatelné, ale v dlouhodobém horizontu bude držet ceny cenných papírů v souladu s jejich vnitřní hodnotou. Makroekonomické faktory jako vývoj HDP nehrály v jeho rozhodnutích žádnou roli.

Buffett vybízel, aby se investoři zaměřovali na správné podniky za správné ceny a převážně ignorovali úvahy o načasování, kdy koupit. Lidé jsou často obětí svých emocí a ze strachu prodávají, když akcie poklesnou o 20 či 30 procent, ale to je chyba. Ze všech držitelů cenných papírů si nejlépe vedli ti, kteří doslova zapomněli na svá portfolia. Skutečný investor je zřídkakdy nucen prodat své akcie a v jakýchkoli dobách může ignorovat aktuální ceny na burze.

Jak vysvětluje Jeremy Miller v knize Základní pravidla Warrena Buffetta, lidé by na tom byli lépe, kdyby měli za život nanejvýš deset příležitostí nakoupit akcie. Pak by si pečlivě rozmysleli a propočítali, zda bude každý nákup dobrý. Pro některé by podle Buffetta bylo dokonce lépe, kdyby vůbec neinvestovali do akcií. Tím naznačil, že většina lidí přeceňuje své schopnosti.

Buffett vysvětlil, že nejlepší nákupy se dělají, když se svým uvažováním dostanete do protikladu ke konvenční moudrosti nebo k převládajícím trendům. Je to rada pravdivá, ale příliš obecná, takže málokdo dokázal jeho investování napodobit.

Překonat trh většina normálních smrtelníků, a dokonce ani většina expertů nedokáže. Pasivně řízené portfolio má proto obvykle vyšší výnosnost než to řízené aktivně. Buffett sám, když zaopatřil manželku ve své poslední vůli, dal nakonec přednost indexovému fondu před aktivně spravovaným.

Profesor financí Josef Jílek z České národní banky v knize Akciové trhy a investování varuje, že akciový trh vytváří iluzi bohatství, které reálně neexistuje. Každý akciový trh je podle něj v současné době jedna velká bublina. Tato iluze zvyšuje dojem bohatství a vede k vyšší spotřebě domácností i firem.

Akcie vs. dluhopisy

Profesor financí z Arizona State University Hendrik Bessembinder si letos položil kacířskou otázku: „Mají opravdu akcie vyšší výnos než vládní dluhopisy?“

Na první pohled se zdá taková otázka iracionální, neboť všechny investiční a penzijní fondy ujišťují, že akcie jsou ze všech aktiv nejvýnosnější. Bessembinder však zjišťuje něco jiného: většina jednotlivých amerických akcií nakoupených podle pravidla „kup a drž“ nesplňuje očekávání a nepřekonává ani vládní dluhopisy. Kladný výnos široce postavených akciových portfolií lze připsat jen několika málo cenným papírům.

Bessembinder zkoumal v databázi Centra pro výzkum cenných papírů výnosy akcií obchodovaných na New York Stock Exchange a indexu NASDAQ a zjistil, že pouze 43 procent z nich, tedy méně než tři ze sedmi získané podle principu „nakup a drž“ včetně vyplacených dividend, mají výnos vyšší, než je výnos z jednoměsíčních státních pokladničních poukázek.

Více než polovina amerických akcií nese negativní celoživotní výnosy.

Pouze čtyři procenta akcií vytvářejí dlouhodobé čisté bohatství pro investory. Zhruba třicet akcií vytváří třicet procent čistého bohatství pro investory.

Jak upozorňuje Jeff Sommer v New York Times 25. září 2017, lidé, kteří jsou omámeni investicemi do cenných papírů, mají obvykle před očima hvězdy jako Apple, General Electric, IBM, Coca-Cola, Exxon Mobile, Amazon, Facebook, Dupont či PepsiCo a věří, že když do nich investují, stanou se z nich boháči. Problém je, že takové firmy jsou už dnes drahé.

Každý, kdo investoval do Applu či Facebooku před deseti či patnácti lety, je na tom dnes mimořádně dobře. Akcie Applu se zhodnocují tempem 37 procent ročně. Akcie Amazonu se začaly obchodovat v roce 1997 a dodnes mají výnos 37 procent ročně.

Facebook, který se začal obchodovat v roce 2012, dosahuje výnosu 34,5 procenta ročně. A Microsoft dosahuje ročního výnosu přes 25 procent, což udělalo z Billa Gatese nejbohatšího muže planety.

Najít však takové společnosti dopředu prakticky nelze. Dopředu není možné předvídat, jaké společnosti přinesou největší výnosy za deset, dvacet či třicet let. Pravděpodobně půjde o takové, o kterých jsme nikdy neslyšeli. Řešení proto nepředstavuje podle Bessembindera investice do jednotlivých akcií, nýbrž co nejširší portfolio, abychom se vyhnuli tomu, že z něj vynecháme největší vítěze. Hospodářské dějiny nejsou jen tržištěm úspěšných značek jako Apple, Amazon či Microsoft, ale i General Motors Corporation, která zbankrotovala během finanční krize.

Zatímco na vrcholu slávy se akcie GM prodávala za 93 dolarů, při stažení z obchodování už stála jen 0,61 dolaru. Zatímco akcie Wordcomu se v době největší slávy prodávaly za 64 dolarů, v pátek 18. července 2002 se obchodovaly za 9 centů.

Recese je běžná věc

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Harry Markowitz se proslavil svou teorií portfolia. Za normálních okolností s sebou vyšší výnos nese i vyšší riziko. Markowitz však ukázal, že pokud portfolio diverzifikujeme, tedy pokud budeme vlastnit větší množství menších investic, místo abychom dávali všechna vejce do jednoho košíku, můžeme dosáhnout vyššího zisku, nežli odpovídá příslušné hladině rizika.

V praxi byl tento poznatek použit jako argument pro investice do fondů.

Problémem fondů jsou však vysoké poplatky. Ačkoli se 1–2 procenta ročně z aktiv fondu nezdá jako velký poplatek, kouzlo složeného úročení je změní z něčeho, co vypadá jako drobnost, v něco, co je kolosální. Pokud například investor středního věku spoří na důchodové spoření 20–30 let a každý rok platí 1–2 procenta ročně na poplatcích, vede to nakonec k poloviční konečné částce na účtu. Místo aby získal 5 procent výnosu, jak rostl index, vydělávají penzijní fondy pro investory jen 2 procenta ročně.

Otázku, jak dlouho současná akciová horečka vydrží, si klade hodně lidí. Žádné stromy nerostou do nebe. Že jednou přijde korekce, je jasné. Otázka je, kdy přijde a jak bude hluboká. Recese je celkem běžná věc, ze které se tržní ekonomiky dokážou vzpamatovat. Velké finanční krize přicházejí velmi výjimečně (léta 1873–74, 1929–32, 2007–09). Ve všech případech šlo o zcela výjimečně nešťastné souhry okolností. Finanční krize přicházejí v okamžiku, kdy je vůbec nikdo nečeká. Proto jsou jejich dopady tak ničivé. Pouhý fakt, že akcie či nemovitosti vypadají drahé, ještě nevyvolá finanční krizi.

V dohledné době se proto krize podobná té před deseti lety nebude opakovat. Korekce určitě přijde, ale pád zřejmě nebude tak hluboký jako v letech 2007–08.

Autor:
  • Nejčtenější

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

22. května 2024

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo...

Zelení navrhují soupis majetku a daň z bohatství. Vtip, reagují ekonomové

23. května 2024  14:25

Strana zelených přišla před volbami do Evropského parlamentu s návrhem, jak alespoň částečně...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Smrt v oblacích. Let do Singapuru má po silných turbulencích jednu oběť

21. května 2024  14:37,  aktualizováno  15:23

Třiasedmdesátiletý Brit zemřel a dalších třicet lidí se zranilo při silných turbulencích, které...

Solidarita se nekoná. Německo od léta zvýší přirážku za tranzit plynu

24. května 2024

Kontroverzní přirážka za tranzit plynu z Německa se od července zvýší. Poplatek prodražující...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Polsko zvažuje zkrácení pracovního týdne na 35 hodin, nebo volné pátky

25. května 2024  8:45

Polské ministerstvo práce a sociálních věcí analyzuje dva návrhy na zkrácení pracovního týdne,...

Vlakem 200 km/h na českých kolejích. Jak to cestující pocítí v jízdních řádech

27. května 2024

Premium Na začátku měsíce oznámilo ministerstvo dopravy, že na čtyřech úsecích tratí prověřuje možnost...

Jednorožci už mají zas dost krmiva. Ale jen ti zdraví se slibnou budoucností

27. května 2024

Řekněte, kdy se dostanete do černých čísel, a možná vám dáme peníze. Věta, na kterou si zakladatelé...

Mangrovové lesy jsou v ohrožení. Jejich konec by byla katastrofa, varuje studie

26. května 2024

Mangrovové porosty, které se vyskytují podél tropického pobřeží, mají zásadní význam pro...

Aljaška chce těžit plyn. Do cesty se postavili mladí, podali žalobu

26. května 2024

Státem vlastněná společnost Alaska Gasline Development Corporation přišla s novým projektem na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...