Španělský ústavní soud v úterý upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.
Stálé zastoupení reprezentuje regionální parlament Katalánska do prosincových předčasných voleb. Ty vyhlásil Madrid poté, co v pátek rozpustil parlament této autonomní oblasti Španělska a odvolal tamní regionální vládu.
Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatistickou koalicí.
Španělští policisté v úterý ráno vstoupili na velitelství katalánské policie (Mossos d’Esquadra) v Barceloně, Gironě (španělsky Geroně), Manrese či na ústředí v Sabadellu. Důvodem razií je vyšetřování údajně pasivního počínání katalánských strážců pořádku při referendu o nezávislosti.
Hledali vnitřní rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé koordinovali policisty při referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. To vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.
Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebním místností zůstala v den hlasování uzavřena. Katalánci proto v předvečer referenda obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.
Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu. Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií v Barceloně. Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury.
Azyl pro Puigdemonta? Nepravděpodobné
Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel v pondělí spolu s pěti exministry regionální vlády do Belgie, kde se podle některých médií hodlá ukrýt před španělskou justicí. Španělská generální prokuratura obvinila v pondělí politiky ze vzpoury, za niž jim hrozí až 25 let.
Belgie by teoreticky mohla Puigdemontovi udělit azyl. Je to však nepravděpodobné, neboť v Evropské unii, kam Španělsko i Belgie patří, k tomu neexistuje podobný precedent, píše katalánský deník La Vanguardia.
Unijní stát teoreticky může udělit politický azyl občanovi jiné unijní země, evropská právní úprava je však velmi přísná, ač státům v zásadě přiznává svrchovanost. Azyl Puigdemontovi by navíc podle diplomatických zdrojů způsobil roztržku mezi Belgií a EU. Představitelé Unie i řady členských zemí se v posledních dnech jasně vyslovili proti odtržení Katalánska od Španělska.
Katalánská krizeZÁSAH: Madrid převzal vládu nad Katalánskem POLITOLOG: Katalánsku uškodili jeho vůdci GIRONA:Trpaslík z Katalánska skolil Real REPORTÁŽ: Mlčící většina nezávislost nechce REFERENDUM: Madrid tvrdě zasáhl při hlasování FAKE NEWS: Staré snímky a fotomontáže VYSLANKYNĚ: Katalánce zajímá dělení ČSFR KATALANISTA: Madridu ujely nervy PUIGDEMONT: Premiér Katalánska hraje vabank |
Podle Všeobecné deklarace lidských práv OSN i podle Charty základních práv EU má právo na azyl každý, kdo čelí politické perzekuci ve své zemi. Udělení azylu je svrchovaným právem úřadů osloveného státu. Pro občany třetích zemí má Unie takzvaná dublinská pravidla, zatímco udělení azylu občanovi EU upravuje protokol k amsterdamské smlouvě, platný od prosince 2009.
Tomuto protokolu se také říká Aznarův protokol, podle bývalého španělského premiéra Josého Maríi Aznara, který ustanovení inicioval. Učinil tak kvůli tomu, aby zamezil udělování azylu členům baskické separatistické organizace ETA, což se podle deníku La Vanguardia dělo právě v Belgii. Aznar tak chtěl usnadnit vydávání těchto osob španělským soudům.
V Aznarově protokolu se mimo jiné říká, že členské státy se navzájem považují za bezpečné země pokud jde o ochranu lidských práv a svobod. Zvažovat či přijmout žádost o azyl od příslušníka členského státu může jiný člen Unie jen ve výimečných případech.
Například pokud členský stát přijal na svém území výjimečná opatření, která by pozastavila uplatňování lidských práv. Další možností je, že Rada EU zahájila s členským státem řízení kvůli závažnému porušení úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, principů právního státu či lidských práv. Aznarův protokol také uvádí, že pokud členský stát rozhodne o udělení azylu občanovi země EU jednostranně, musí být o tomto kroku neprodleně informována Rada EU.
Podle právních expertů oslovených deníkem La Vanguardia není pravděpodobné, že by Belgie azyl Puigdemontovi udělila. „Musely by existovat závažné známky jeho perzekuce, ale i v tom případě se mi to zdá velmi nepravděpodobné. Teoreticky by to šlo pouze za velmi, velmi výjimečné situace,“ uvedl v pondělí šéf belgického úřadu pro uprchlíky Dirk Van den Bulcke. Belgický premiér Charles Michel již v neděli vyloučil, že by belgické úřady odvolanému katalánskému premiérovi poskytly azyl.
