Hlasování začalo v 9:00 a skončilo v 20:00 středoevropského letního času, nicméně těm, kteří v té době stáli ve frontě, bylo umožněno odvolit. Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull kolem osmé večer vyjádřil přesvědčení, že navzdory velkému zájmu se hlasování již příliš protahovat nebude. Sčítání hlasů mělo začít bezprostředně po uzavření volebních místností. Turull věří, že jich budou sečteny „miliony“. Mluvčí přitom nebyl schopen odhadnout, kdy budou k dispozici výsledky.
V průběhu hlasování se v ulicích několikrát střetli Katalánci s policí. Podle katalánských úřadů je už přes 760 zraněných.
Centrální vláda už v předstihu do oblasti poslala policejní posily, aby hlasování zmařily. Katalánci na některých místech chránili vstupy do volebních místností pro případ, že by policie chtěla hlasování bránit. Podle agentury Reuters se policisté střetli s Katalánci u mnoha místností. Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že policie v několika případech zabavila volební urny.
Agentura AP v neděli odpoledne uvedla s odvoláním na španělské ministerstvo vnitra, že španělské orgány uzavřely 79 z více než 2 300 místností. Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull poté oznámil, že hlasování se koná v 96 procentech volebních středisek.
Krátce před polednem policie nasadila na několika místech Barcelony proti davu protestujících gumové projektily. Deník El Periódico napsal, že používání gumové munice v Katalánsku je přitom zakázané od 30. dubna 2014.
Několik lidí muselo poté vyhledat lékařskou pomoc. Na sociálních sítích se objevily fotografie několika zakrvácených Katalánců (na jeden z incidentů se můžete podívat zde). Madridská vláda informovala o zranění devíti policistů a dvou členů národní gardy, v průběhu odpoledne a večera informace, zda zraněných přibylo nezveřejnila.
Video na zpravodajském webu El País zachytilo další z potyček. Těžkooděnci na něm brání v průchodu mnoha Kataláncům. Ti zdvihají ruce nad hlavu a křičí „pryč“. Podle Reuters státní police do ulic vyrazila poté, co místní katalánská policie neuzavřela volební místnosti.
Deník na svém webu ukázal záběry z několika škol, které měly posloužit jako hlasovací místa a před kterými těžkooděnci vybavení plastikovými štíty vytvořili kordon, aby znemožnili přístup voličům. Příslušníci národní gardy zranili jednu osobu také v obci Sant Juliá de Ramis, kde policie znemožnila hlasování mimo jiné katalánskému premiérovi Carlesu Puigdemontovi. Ten nakonec podle katalánské televize TV3 svůj hlas odevzdal v nedaleké vesnici Cornellá del Terri.
Puigdemont označil postup policie proti účastníkům referenda o nezávislosti Katalánska za nepřiměřený. „Neoprávněné, nepřiměřené a bezohledné násilí španělského státu dnes nezastavilo touhu Katalánců hlasovat... ale pomohlo nám zbavit se všech pochybností, které jsme mohli mít,“ prohlásil Puigdemont před novináři.
„Španělský stát dnes ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo,“ řekl Puigdemont, kterého na ulici nadšeně pozdravovaly davy jeho příznivců. Počínání policie podle katalánského premiéra poskytlo světu „úděsný obraz Španělska“.
Kritika europoslancůČeští europoslanci kritizují zásahy španělské policie proti voličům v katalánském referendu o nezávislosti. Postup policistů, kteří použili i gumové projektily, je podle nich brutální a věc by si zasloužila odsouzení ze strany Evropské komise. Celý incident navíc posílí katalánské separatisty, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN, zvolen za TOP 09). |
„Svět vidí, jak stát sahá k násilí,“ prohlásil mluvčí katalánské vlády Jordi Turull. Hlasování se podle něj konalo v 73 procentech k tomu určených míst. „Žádáme o klid a trpělivost, útoky a blokování informací pokračují,“ řekl Turull. Celkem se policii podařilo do třetí hodiny odpoledne uzavřít 92 místností.
Španělská vicepremiérka Soraya Saénzová de Santamaría naopak prohlásila, že policie zasáhla v Katalánsku profesionálně, pevně a přiměřeně. Podle vicepremiérky cílem nebyli samotní voliči, ale materiál určený k zajištění hlasování.
Saénzová také obvinila katalánskou regionální vládu z nezodpovědného chování. „Žádné referendum nebo něco, co by se mu podobalo, se nekonalo,“ řekla.
Nicméně postup španělských bezpečnostních složek kritizovala řada evropských i českých politiků.
Vyřazené sčítání hlasů
Španělským bezpečnostním složkám se částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. Dobrovolní členové několika volebních komisí podle novinářů potvrdili, že nemají přístup k údajům o voličích, protože byl zablokován příslušný web a v některých volebních místnostech internet nefunguje vůbec.
Několik desítek škol už v sobotu obsadili občanští aktivisté usilující o uspořádání referenda.
Potíže kvůli referendu. Barcelona nakonec hrát bude, ale bez diváků |
„Vstala jsem brzy, protože má země mě potřebuje,“ prohlásila pětašedesátiletá důchodkyně, která již v pět hodin ráno stála se zhruba stovkou dalších lidí před jednou z barcelonských škol určených k hlasování. „Nevíme, co se bude dít, ale musíme tu být,“ dodala.
Katalánská vláda ujistila občany, že v referendu o nezávislosti mohou hlasovat v jakékoli volební místnosti, pokud ty jejich budou zavřené.
Podle průzkumů podporovalo nezávislost pouze kolem 40 procent Katalánců. Pro uskutečnění referenda je nicméně většina obyvatel regionu, ve kterém žije zhruba 7,5 milionu lidí.
Podle Rajoye policie v Katalánsku jednala pevně a klidně
Španělský premiér Mariano Rajoy v neděli prohlásil, že bezpečnostní složky v Katalánsku splnily při maření tamního referenda o nezávislosti svou povinnost a respektovaly příkaz, který dostaly od justice. Tvrdil, že pořádkové jednotky reagovaly pevně a klidně.
„Bylo by snadnější se dívat do strany,“ řekl Rajoy, podle kterého hlasování představovalo „skutečný útok proti právnímu státu, na který stát reagoval s pevností a vyrovnaností“. Také tvrdil, že Katalánsko neuspělo při uspořádání referenda. Prohlásil, že lidé v Katalánsku byli podvedeni, aby se zapojili do zakázaného hlasování.
Referendum bylo strategií regionální vlády, jak zasáhnout proti legalitě a demokratické harmonii. „Byla to cesta, která nikam nevede,“ dodal Rajoy. Zároveň vyzval všechny politické strany ve Španělsku, aby jednaly o budoucnosti země.
