Loni v létě psala MF DNES o tom, že je na prodej společnost Brno New Station Development (BNSD), která má od roku 2008 na 40 let v lukrativním pronájmu od Českých drah (ČD) budovu brněnského hlavního nádraží a přilehlý patnáctihektarový areál. Měly za tím být finanční problémy předsedy představenstva společnosti a zároveň pravděpodobně také jejího vlastníka Jiřího Hose. Ten to sice důrazně odmítal a mluvil o tom, jak má v plánu nádraží za čtvrt miliardy zrekonstruovat. Před několika měsíci ale skutečně došlo k výrazné změně v BNSD.
Hosův post převzal jeho bývalý stranický kolega za ODS a exzastupitel za Brno-sever Ivo Vrzal, který v rozhovoru pro MF DNES vysvětluje, jak to nyní se společností je a co se bude s nádražím dít.
Takové změny se nedějí ze dne na den. Co se stalo?
Pan Hos rezignoval ze zdravotních důvodů. Má celou řadu jiných aktivit a tato je vzhledem ke své složitosti nad jeho zdravotní možnosti. Nic jiného závažného bych tam nehledal. Nořím se do problematiky už dva tři měsíce a připadá mi čím dál složitější. Chce to člověka se vším všudy na celý úvazek, není možné dělat nic jiného.
Takže tím člověkem na plný úvazek jste teď vy?
Ostatní aktivity, které jsem měl, jsem teď potlačil nebo předal a věnuji se tomu rozhodně víc než pan Hos.
A co jste utlumil?
Mám v Praze nějaké developerské projekty, pronájmy nemovitostí a podíly v restauracích. Mám zabezpečený chod firmy, takže se mohu věnovat brněnskému nádraží.
S panem Hosem jste v minulosti seděli v jednom zastupitelstvu za ODS na Brně-sever, takže se znáte. On vás nějak oslovil, abyste se toho ujal?
O tématu jsem něco věděl, protože když člověk v Brně funguje, nemůže nádraží minout. Ale ne do takové hloubky jako teď. Diskutovali jsme na to téma a situace se vyvinula tak, že tu jsem a řeším to, co je potřeba řešit.
Byla to pomoc kolegovi a příteli?
Takhle bych to nedefinoval. Kdyby mě to nezajímalo, nejsem tady. Ať se zeptáte kohokoli v lobbingu, v realitách nebo v jiných oblastech podnikání, každý se na nádraží v Brně chytne.
Já jsem slyšela, že pan Hos měl dluhy, a proto musel společnost prodat.
To bych nechal bez komentáře. Dnes je situace taková, že platíme nájem v předtermínu a nemáme žádné závazky po lhůtě vůči Českým drahám ani vůči jiným věřitelům. Společnost jsem posílil personálně a najal odborníky, kteří pracují na novém harmonogramu oprav.
Vedení společnosti se změnilo, změnily se i vlastnické vztahy?
Dříve byla vlastníkem právnická osoba sídlící v Brně, dnes je to skupina privátních osob. Pan Hos mezi nimi nefiguroval a ani nyní nefiguruje.
Dění okolo nádraží
– Posun asi o osm set metrů na jih k řece Svratce a vybudování nové stavby podél Rosické ulice (dolní nádraží). – Přesun pod Petrov do blízkosti křižovatky Nových Sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice. – Takzvaná nulová varianta. Tedy zachování nádraží v současné podobě s minimální možností modernizace železničního uzlu.
|
Budete se při opravách držet projektu, který vznikl za vašeho předchůdce?
Určitě by se dalo vymyslet něco lepšího, ale jsem pragmatik, takže budeme vycházet ze stávajícího projektu a stávající vizualizace a dojde tam pouze k dílčím změnám. Projekt je ale neustále živý. Když byl projednávaný poprvé na ČD, počítalo se s tím, že tato budova nebude součástí uzlu, ale zatím slouží původním účelům. Může se stát, že když zahájíme rekonstrukci, dojde k přesunu nějaké složky ČD nebo Správy železniční dopravní cesty mimo výpravní budovu, a na to budeme muset samozřejmě reagovat.
A co když se nádraží opravdu odstěhuje, co z něj bude. Bude to obchodní pasáž?
Nabízí se to. I kdyby tu nebylo nádraží, pořád vedle zůstane největší tramvajový uzel v Brně. Budova může poskytnout zázemí pro lidi, kteří čekají na tramvaj, mohou si sem zajít, nakoupit, sednout si na jídlo nebo na kávu, zařídit si nějaké důležité věci. Může se stát místem společenského setkávání. I pokud by nádraží sloužilo jen pro příměstskou dopravu, rozšíříme komerční prostory, a tím zvýšíme servis pro Brňany. Ten potenciál tu je.
Co je podle vás v tuto chvíli z hlediska opravy nejpotřebnější?
Zatím to jsou věci, které lidé moc neuvidí, ale pro další provoz budovy i opravu jsou klíčové, a to je oprava střechy a sítí. To první už začalo. To druhé souvisí s pasportizací – je třeba zjistit, kudy sítě vedou. Už letos a příští rok přijdou na řadu portály, vyčistíme skleněnou stropní část, opravíme fasádu, vymalujeme, spravíme a vyčistíme dlažbu. Pro pravou stranu je důležité, jak to bude, nebo nebude s uzlem.
Vrátí se do levého křídla kavárna Secese? A budou tam Brňané chodit na kafe?
Je to dominantní komerční prostor se šestimetrovými stropy a plochou 500 metrů čtverečních, navíc památkově chráněný. Musí ale vydělat na ostatní veřejné prostory a rekonstrukci. Je to na diskusi s odborníky i možnými zájemci. Možná to na kavárnu nebude, protože se zjistí, že se neuživí. Možná tam bude restaurace a další občerstvení. Možná víc provozovatelů.
Kdy plánujete, že bude rekonstrukce hotová?
Chceme skončit v roce 2019, kdy SŽDC chystá velkou, téměř roční výluku provozu na hlavním nádraží Brno. V její finální fázi musíme opravit fasádu k nástupištím a přístřešek prvního nástupiště, které ještě patří do našeho pronájmu.
Kolik bude rekonstrukce stát? Mluvilo se o 250 milionech.
Zvolili jsme ekonomický model a to, že budova si na sebe musí vydělat, takže tolik to rozhodně nebude. Nechceme rozjet něco, abychom v půlce zjistili, že na to nemáme peníze. Chceme rekonstruovat, ale musíme budovu udržovat, vytápět, platit mzdy našim lidem. Je to velký barák z roku 1839, i když v minulosti opravovaný. Jen pět milionů ročně nás například stojí energie.
Diskutovalo se o tom, že smlouva na 40 let je pro ČD nevýhodná a nápadně výhodná pro BNSD a že se ji dráhy snaží vypovědět. Jak to vypadá dnes?
Ve smlouvě chceme aktualizovat některé části, například harmonogram oprav. Druhá věc se týká předmětu nájmu – otázky, kolik by mělo být v budově provozních prostor. A k té výhodnosti. Smlouva vznikla v době, kdy se počítalo s přesunem nádraží, ale to už je skoro deset let a nic se neděje. Dnes jsme v budově, která slouží z výrazné části k provozním účelům a z toho nemáme žádný příjem. Další velká část prostor je veřejných a teprve necelých 40 procent podnajímáme ke komerčním účelům. Tato poslední část musí vydělat na provoz a na investice. Zhruba jsem to počítal: když zrekonstruujeme výpravní budovu při současném stavu bez uvolnění dalších provozních prostor, budeme na kladné nule. Jdeme do toho, že se nádraží možná přesune a provozní prostory uvolní, ale zda to bude a kdy, nikdo neví.
Takže všechno se vlastně točí okolo přesunu nádraží.
Jistěže je pro nás důležitý, ale hlavně je důležitý pro Brňáky, aby město nepromarnilo šanci stát se dopravním uzlem střední Evropy. Vlastně mě překvapuje, proč už se nepřesunulo. Nejsem expert na železniční dopravu, ale dovedu si představit, že než se v Brně rozhodnou, tak vysokorychlostní tratě povedou jinými trasami. Stačí se podívat do mapy.
Takže jste jednoznačně pro přesun. A kam?
K dolnímu nádraží, připadá mi to nejlogičtější. Je to z centra kousek, je to v souladu s platným uzemním plánem, počítá s tramvajovým propojením a hned vedle je autobusové nádraží Zvonařka.
Když se ohlédnete za posledními třemi měsíci, změnil se nějak váš vztah k brněnskému nádraží? Stává se z něho srdcovka?
Jak jsem řekl, je to výzva, hrozně zajímavé téma, o kterém stále přemýšlím. Absolvoval jsem řadu schůzek s architekty, projektanty, lidmi z Českých drah, prostudoval spoustu papírů a všechny kolem otravuji, jak o něm pořád mluvím. Takže vlastně ano, časem by se z toho mohla stát srdcovka.
