Vazba střídá vazbu a celkově je papíru tolik, že prodejem ve sběrně by si člověk vydělal na osobní auto. A spisů do depozitáře Národní knihovny (NK) neustále přibývá. Aby instituce jednou neskončila zavalena díly, pracuje na rozšíření svých kapacit.
Už sedmým rokem knihovna rekonstruuje barokní objekt Klementinum, díky čemuž zvýší celkovou kapacitu děl, jež instituce pojme. Po úpravách se má do depozitářů knihovny v centru a v Hostivaři vejít až 11 milionů svazků. Na šťastný konec bez problémů to však nestačí, protože po dokončení úprav v policích podle odhadů ihned skončí 8,6 milionu děl.
Pesimistické odhady hovoří o rezervě 1,4 milionu svazků, tudíž po roce 2034 by měla být kapacita knihovny znovu zaplněna. Optimistická rezerva dává knihovně o deset let navíc. Při zachování přírůstku asi 100 tisíc svazků ročně by mohla kapacita depozitáře vydržet až do roku 2044 včetně.
O stavbě nového sídla rozhodne stát
Řešení problému je několik, ale nový ředitel NK má mezi nimi favorita. „Uvítal bych projekt nové budovy Národní knihovny, vedle které by se nadále využívaly potřebné části Klementina,“ řekl oficiálně poprvé ze své funkce ředitele NK Martin Kocanda, jenž byl na post jmenován na konci května.
Kromě výstavby nového sídla je ještě možnost nechat NK v Klementinu, Hostivaři a dalších lokalitách nebo instituci přesunout jen do jiné budovy. Jelikož je NK spjatá s barokním prostorem, dává Kocanda přednost střední cestě s tím, že o výstavbě musí rozhodnout stát, pod nějž knihovna spadá.
Přesun svazků z hostivařského depozitáře blíže centru má ještě jeden důvod. Dvakrát denně se převáží z okraje metropole do historického jádra Prahy řada knih s tím, že jeden transport trvá zhruba 45 minut. Ročně se z jedné části Prahy do druhé takto přemístí až 300 tisíc spisů. S novou budovou by převoz nebyl tak náročný a možná by se nemusel týkat ani tolika svazků.
A právě myšlenkou na novou budovu svitla naděje i pro projekt, který už se zdál být smeten ze stolu. Řeč je o blobu či chobotnici, jak se přezdívá návrhu nové budovy NK od architekta Jana Kaplického, který s ním vyhrál před deseti lety architektonickou soutěž.
„Jako vlastník autorských práv chci tento projekt zdarma věnovat České republice,“ oznámila vdova po architektovi a pražská zastupitelka za ANO Eliška Kaplický Fuchsová, podle níž se takový dárek přece neodmítá.
„Byla by škoda, kdyby finance, úsilí a čas vynaložené na vybrání projektu přišly vniveč,“ dodala Kaplický Fuchsová. Podle ní je stále možné postavit novou knihovnu na Letné, jak se o tom dříve uvažovalo, jelikož stavbu stále umožňuje platný územní plán.
Knihovna by nemusela stát na Letné
Je tak možné, že by se nakonec blob mohl dočkat výstavby. Minimálně se tímto návrhem NK zabývá. „Vše je zatím ve stadiu úvah,“ komentoval vývoj Kocanda.
„Je třeba brát ohled na architekturu v Praze, dopravní obslužnost, dostupnost a další velmi důležité faktory,“ doplnil ředitel kritéria, která by se pro novou budovu a místo měla brát v potaz. S výběrem vhodného místa by měl pomoci Institut plánování a rozvoje hlavního města.
Jaké místo by připadalo v úvahu, však není jasné. Institut se případným hledání lokality začne zabývat až ve chvíli, kdy mu hlavní město jako jeho zřizovatel takový úkol zadá. Jakmile bude vybrána lokalita, měla by být podle institutu i řady architektů vyhlášena nová architektonická soutěž, která by vzala v potaz nové podmínky nové budovy NK.
Podle řady architektů by měla nová budova vzniknout na místě, kterému svou přítomností pomůže k dalšímu rozvoji. „Národní knihovna není jen objekt sám o sobě, je to též proměna nejbližšího okolí stavby a celé provázání s městem. Typickým příkladem je francouzská Národní knihovna, která záměrně vnesla život do opomíjené části Paříže,“ popsal architekt Petr Lešek, jenž je spoluautorem Národní technické knihovny v Dejvicích.
I kdyby byla znovu zvolena Letná, nemusí to znamenat jistotu výstavby blobu. Odvolací soud v roce 2015 rozhodl, že vítězný návrh měl být z důvodu nesplnění soutěžních podmínek vyřazen. Jedna z podmínek soutěže totiž ukládala umístit Národní konzervační fond nad zem, což Kaplický nesplnil, a jeho návrh proto zvítězil v rozporu s pravidly.
Nejvyšší soud nedávno odmítl dovolání NK a potvrdil, že platí třímilionové odškodné architektům, kteří skončili na třetím místě a výběr soudně napadli.
V roce 2014 se jednalo o stavbě na Rohanském ostrově:
7. března 2014 |
