Břeclav a její místní část Poštorná spojuje jediná silnice a ta je často ucpaná. Nejsou na ní ani vyhrazené pruhy pro autobusy, a tak cestující často tráví dlouhé chvíle v koloně. Břeclavské části ale spojuje také železniční trať, po které jezdí jen historické vlaky v letní sezoně. Část zastupitelů proto přišla s nápadem, aby koleje začaly sloužit i městské hromadné dopravě. „Vlakový rozjezd“, jak projekt opozičníci pracovně nazývají, je zatím ve fázi plánování.
„I proto svůj záměr zveřejňujeme, doufáme v nějakou zpětnou vazbu. Zatím děláme dotazníková šetření ve větších podnicích, s některými jednáme přímo a zkoumáme i jednotlivá sousedství,“ vysvětluje ekonom opozičního hnutí Mladí a neklidní Vlastimil Krmíček.
V první fázi by se vlakem mohly propojit stanice Břeclav, Boří les a Poštorná. „Na této trase existuje železniční infrastruktura, takže nás to nebude stát moc peněz. Trať 247 Břeclav–Lednice však není zapojena v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje, což budeme muset vyřešit,“ podotýká Krmíček. Aby celý plán fungoval, na vlaky u všech nádraží by měly navazovat autobusy, které pasažéry rozvezou po jednotlivých městských částech. Autobusy tedy nebudou projíždět přeplněnou třídou 1. máje.
Do budoucna by stálo za úvahu i oživení trati až do Lednice pro pravidelnou osobní dopravu. „Doufáme, že na to někdy v budoucnu dojde, potenciál tam podle nás je, ale prozatím řešíme jen Břeclav. S tím, že hlavní roli budou hrát náklady,“ dodává předseda opozičního sdružení Mladí a neklidní Jakub Matuška.
Podstatná je otázka, kdo bude vlaky provozovat
Za špatný nápad využití železniční trati nepovažuje ani vedení břeclavské radnice. Ostatně už dříve tady tuto myšlenku inspirovanou zahraničím řešili. „Jedna věc je ale dobrý nápad, druhá pak realizace, která bude byrokraticky dost složitá. Pokud se to ale ukáže jako reálné, pak by se město této variantě městské hromadné dopravy určitě nebránilo,“ uvedl místostarosta Svatopluk Pěček (ANO).
Technicky vzato by nebylo zprovoznění trati nic složitého. „Trať je v provozuschopném stavu bez omezení, v letním období se zde provozuje víkendová doprava,“ uvedla mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Kateřina Šubová. Ihned by se mohly začít používat nástupiště, výpravní budovy i ostatní železniční infrastruktura jak v Poštorné, tak v Charvátské Nové Vsi či na zastávce Lednice-Rybníky.
Správa by oživení trati uvítala. „SŽDC může provozovat uvedenou trať v režimu pravidelné dopravy. Je ale nutné najít provozovatele, který je vybavený vozidly schváleného typu, a také zajistit financování, případně i napojení drážní dopravy na již fungující systém,“ poznamenala Šubová.
Právě na penězích by snaha Břeclavských mohla ztroskotat. „Nevím o žádném městě, které by si hradilo železniční dopravu. Obávám se, že pro rozpočet města velikosti Břeclavi je to finančně neuchopitelné,“ míní Květoslav Havlík, mluvčí společnosti Kordis, která provozuje linky jihomoravského integrovaného dopravního systému.
Podle něj zajímavá myšlenka, která by dopravu z okrajových částí Břeclavi výrazně zrychlila, pravděpodobně narazí.
„Hlavní problém je v tom, že dnes by mohl být interval vlaků maximálně dvakrát za hodinu, aby se soupravy na trati vykřižovaly. Autobusy přitom jezdí zhruba každých deset minut, tedy třikrát častěji. Navíc řada obyvatel okrajových částí města směřuje do centra. A to je od vlakové stanice poměrně daleko,“ domnívá se Havlík. Pořízení jednotky, která by na kolejích jezdila, podle něj vyjde na desítky milionů korun. Navíc by bylo potřeba i jedné záložní. A autobusy by nad železnicí vyhrály i v komfortu. Ty městské hromadné dopravy jsou totiž nízkopodlažní.
Břeclavané se snaží o zlepšení dopravní situace i jinými způsoby. Pomoci by měl hlavně obchvat. I když už před rokem ministr dopravy Dan Ťok sliboval v Břeclavi, že se stavbou by se mohlo začít v roce 2020, Ředitelství silnic a dálnic teď označilo za nereálný i rok 2022.
