První část novelizovaného zákona řeší problém, že na celoevropské úrovni byla pozemnímu vysílání odebrána část kmitočtů ve prospěch mobilních dat. České ministerstvo průmyslu se proto rozhodlo pro přechod na televizní digitální vysílání ve standardu DVB-T2. Ten i ve zmenšeném spektru umožní vysílání stejného počtu programů.
Zásadní nevýhodou je však to, že většina televizorů starších rok či dva nedovede tento signál přijímat. Nyní už ale na trhu zařízení přijímající „český“ DVB-T2 jsou. Zákazníci je poznají podle nálepky nebo tak, že jsou uvedeny na tomto seznamu (o certifikování jsme psali zde).
Lidé, kteří dnes přijímají pozemní televizní vysílání, si tedy budou muset pořídit buď nové televizory, nebo set-top boxy. Odhadované náklady na nové vybavení domácností jsou asi pět miliard korun. Není to ale změna ze dne na den, s úplným přechodem (tedy vypnutím současného standardu) se počítá v roce 2021.
„Ta doba přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání bude dostatečně dlouhá, aby si občané mohli pořídit novou televizi, případně levnější set top box, aby mohli nový signál bez problému přijímat,“ řekl po schválení zákona ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček z ČSSD.
Satelitářům se novelu shodit nepodařilo
Část novely týkající se přechodu na DVB-T2 napadala hlavně Česká asociace satelitních operátorů (tedy Skylink a Digi), kteří na základě svých analýz považují způsob řešení přechodu za nedovolenou podporu Českých Radiokomunikací a dalších vysilatelů.
Konkrétně se jim nelíbí, že mají jejich konkurenti dostat proplacené náklady s přechodem a zároveň mají automaticky prodloužené vysílací licence do roku 2030 a nemusí si je vydražit, jako to dělají třeba mobilní operátoři.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, coby předkladatel, ale argumentovalo tím, že žádné peníze nebudou vyplaceny předtím, než to schválí Evropská komise. Zároveň je podle úředníků i prodloužení licencí kompenzací, kterou vysilatelé dostanou za to, že se jim stávající spektrum zmenší.
Motivace satelitářů je v tomto případě nasnadě. Čím komplikovanější bude přechod pro diváky pozemního vysílání, tím víc diváků může hledat alternativy u jiných způsobů vysílání, včetně satelitního. Už při první digitalizaci skokově vzrostl počet jejich klientů. Na to upozornil ve Sněmovně i ministr průmyslu Jiří Havlíček. „Jedná se jednoznačně o konkurenční boj a o snahu připravit domácnosti o bezplatnou televizní platformu,“ uvedl.
Argumentaci satelitářské lobby převzal poslanec ODS Marek Benda, který v pozměňovacím návrhu žádal posunout platnost této části novely do chvíle, až bude jasné, že Evropská komise s touto formou řešení souhlasí (psali jsme zde). Tento pozměňovací návrh nakonec nebyl přijat.
Sherlock na ČT by mohl mluvit anglicky. Naučí Čechy rozumět cizí řeči |
Úspěšný byl naopak návrh poslankyně TOP 09 Markéty Adamové. Ten míří na obsah vysílání České televize. Konkrétně poslankyně navrhla zakotvení povinnosti veřejnoprávní televize vysílat zahraniční filmy a seriály nejen v dabingu, ale i v originálním znění s titulky. Na divákovi potom má být, aby si vybral verzi, která mu vyhovuje.
„Domnívám se, že mnou navržená novinka zlepší jazykovou vybavenost Čechů,“ zdůvodnila svůj návrh Adamová. Kromě sociálnědemokratického poslance Václava Klučky nikdo proti nehlasoval a návrh byl přijat.
Pro novelu jako celek nakonec hlasovalo 132 ze 155 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo, někteří poslanci (z ODS všichni) se zdrželi. Následně novelu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.
Převod čísla do deseti dnů, pokuty až do deseti procent obratu
Novela se také týká mobilních operátorů. Zvyšuje pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) stejně jako pokuty operátorům.
Podle ministerstva průmyslu nebo ČTÚ má také víc chránit spotřebitele v oblasti elektronických komunikací. Vláda si od tlaku na konkurenci mezi operátory slibuje zlepšení služeb spotřebitelům.
