O pravděpodobném nárůstů nenávistných útoků informoval britské poslance David Isaac, předseda Komise pro lidská práva (EHRC). Vyzval policii, aby se na tuto variantu připravila s předstihem. Zlomem podle něj bude aktivace článku 50, kterým se oficiálně zahájí proces vystoupení Británie z EU. Premiérka Theresa Mayová přislíbila jeho spuštění do konce března.
„EHRC je znepokojena tím, co se může dít v souvislosti s nenávistnými útoky. I vzhledem k tomu, čeho jsme byli svědky po referendu 23. června. Už jsem se setkal s polským velvyslancem, protože velká část útoků byla namířena právě proti Polákům. V kontaktu jsme však i s dalšími ohroženými skupinami,“ popsal Isaac.
Mluvčí premiérky v reakci uvedla, že cílem vlády rozhodně není podporovat útoky proti přistěhovalcům, píše The Guardian. „Premiérka se už vyjádřila v tom smyslu, že chceme být i nadále tolerantním národem a potírat nenávistné zločiny,“ sdělila.
Strach Poláků
Hrozba nové vlny nenávistných útoků pochopitelně trápí i samotné přistěhovalce. Ředitelka polské komunity v Británii Joanna Mludzinska už minulý týden informovala, že zahájení brexitu by mohlo zažehnout další nenávist vůči cizincům. „Až lidé zjistí, že brexit nevyřeší všechny jejich problémy, můžeme očekávat jejich reakci. ‚Proč jsme nedostali to, co jsme chtěli. Proč tady přistěhovalci pořád jsou‘,“ vysvětluje
Počet útoků proti přistěhovalcům vzrostl bezprostředně po referendu 23. června loňského roku, ve kterém si Britové těsným výsledkem odhlasovali vystoupení z EU (vše o brexitu zde). Nejhorší případ policie zaznamenala v srpnu. Asi dvacetičlenný dav mládeže tehdy přepadl před restaurací v anglickém Harlow dvojici Poláků. Čtyřicetiletý Arkadiusz Jozwik na následky zranění zemřel (více zde).
Právě Poláci jsou nejčastějším terčem útoků. V zemi jich podle oficiálních údajů z roku 2014 žije asi 790 000, což z nich činí po Indech druhou největší komunitou přistěhovalců v zemi. První projevy nenávisti pocítili jen pár hodin po referendu. Poláci nacházeli ve schránkách výzvy, aby se vrátili domů a nadávající jim do „polské havěti“ (více o útocích na Poláky zde).
Na podzim loňského roku se však počet nenávistných útoků vrátil na úroveň před referendem, jak uvádí statistiky britské vlády.
Velvyslankyně uklidňuje cizince v Británii
Přistěhovalečtí pracovníci se obávají také toho, že budou muset po brexitu Británii opustit. Britská velvyslankyně v Česku Jan Thompson ve čtvrtek uvedla, že jednou z britských priorit při vyjednávání podmínek spořádaného odchodu z Evropské unie je garance práv občanů EU žijících v Británii a Britů žijících v Evropské unii.
„Chceme to vyřešit a poskytnout garance co nejdříve,“ uvedla Thompsonová. „Vážíme si přínosu Čechů pro britskou společnost. Brexit je jedinečná historická příležitost posílit česko-britské vztahy,“ dodala. „Českou republiku a Spojené království pojí přátelské svazky, společné zájmy v obchodování, zahraniční politice a obraně. Česká republika zůstává pro Velkou Británii důležitým spojencem.“
„Británie respektuje princip svobody pohybu na jednotném trhu, a proto jednotný trh opouští,“ řekla Thompsonová. Británie se zasadí o vyjednání nové dohody o volném obchodu s Evropskou unií, která bude výhodná pro obě strany. „Více volného obchodu mezi ČR a Británií vytvoří víc pracovních příležitostí v Česku,“ řekla Thompsonová. „Británie se snaží o zachování a posílení vztahů s Českou republikou.“
2. července 2016 |
