Původně ta zakázka měla objem 1,274 miliardy korun. To bylo v roce 2015. Teď vláda projednala informaci o tom, že nákup šesti velitelsko-štábních a čtrnácti spojařských pandurů bude stát o 796 milionů korun víc, tedy téměř 2,1 miliardy korun.
Češi si totiž řekli o lepší pancéřování a modernější technologické a informační systémy. Ministerstvo obrany hájí novou cenu dvěma posudky, podle nichž je částka „v místě a čase obvyklá“.
Pro zasazení do kontextu: původních 107 pandurů pro armádu stálo 14,4 miliardy korun, což odpovídá průměrně zhruba 135 milionům Kč za kus. Dvacítku dalších vozidel původně plánovalo ministerstvo koupit za průměrně 64 milionů korun za kus, nakonec zaplatí průměrně asi sto milionů za pandur.
Server Euro.cz v prosinci uvedl, že důvodem, kvůli kterému se cena navyšovala, bylo „značné podhodnocení“ původní zakázky.
Budou se kupovat další pandury, naznačil Sobotka
Stát zřejmě čeká nákup desítek dalších pandurů. Alespoň to naznačil premiér Bohuslav Sobotka, když hovořil o nyní projednávané akvizici.
„Nákup je reakcí na rozhodnutí Topolánkovy vlády, která se rozhodla snížit počet nakupovaných vozidel. Dnes se po letech ukazuje, že to z pohledu potřeb armády nebylo správné rozhodnutí. Postupně se vracíme k rozhodnutí z roku 2006 - ministr obrany mě informoval, že ambicí armády je zhruba dostat se na počet vozidel Pandur rozhodnutý v roce 2006,“ uvedl po schůzi vlády Sobotka.
V roce 2006 vláda sociálního demokrata Jiřího Paroubka rozhodla o nákupu 199 obrněných transportérů Pandur. Vláda Mirka Topolánka (ODS) pak smlouvu zrušila a dohodla pořízení 107 vozidel. Ta armáda provozuje.
Změnila se bezpečnostní situace, tvrdí Stropnický
Zdražení nyní pořizované dvacítky pandurů z očekávaných 65 na sto milionů za kus zdůvodnil už před jednáním vlády ministr obrany Martin Stropnický změnou požadavků, které vojáci původně specifikovali v roce 2013.
„Od té doby došlo ke změně bezpečnostní situace ve světě, na kterou musíme reagovat nejen nákupem moderních zbraní, ale také inovací a zdokonalením výzbroje u již zahájených projektů, což je tento konkrétní případ,“ komentoval zvýšení ceny Stropnický.
Vozidla budou podle ministerstva zajišťovat vysokou pancéřovou ochranu posádky a budou vybavena odolnější sofistikovanou komunikační, výpočetní a přenosovou technikou poslední generace.
„Technicky zhodnotit nová bojová vozidla ještě v procesu výroby je pro armádu a stát výhodnější, než vozidla modernizovat až po jejich dodání,“ dodal ministr Stropnický.
Nové stroje podle mluvčího ministerstva Petra Medka vyjdou i po úpravách levněji než při nákupu v roce 2009. Obrana byla tehdy za nákup kritizována, například Portugalsko pořídilo stroje výrazně levněji. Portugalské pandury byly ale hůře vybavené. „Tehdy se ceny vozidel ve srovnatelných modifikacích pohybovaly od 111 do 189 milionů korun za kus, nyní vyjde jeden spojovací Pandur na 98 milionů korun a velitelsko-štábní Pandur na 102 miliony korun,“ uvedl Medek.
Armádu čeká příliv nové techniky
Česká armáda nyní provozuje 107 vozidel Pandur, ve výzbroji je mají obě armádní bojové brigády. Když vojáci potřebují pandury v zahraničních misích - nasadili je například v Afghánistánu - dopravují je tam pomocí přepravních kapacit NATO. Do českých transportních letounů se pandury nevejdou, vojáci ale získání dvojice takových letounům mají v dlouhodobém výhledu.
Armádu po chudých letech čekají vyšší rozpočty a s nimi i investice do nových zbraní. Schválený už je nákup nových izraelských radarů (o nákupu radarů čtěte zde), kromě pandurů se vojsko chystá pořídit například obrněnce Titus, nové vrtulníky či systémy protivzdušné obrany, modernizovat dělostřelectvo a především nabírat nové vojáky.
Výhledově se též uvažuje o vytvoření třetí bojové brigády.
Pandury a další. Armáda se předvedla v Lešanech:
24. května 2015 |
