Po devíti letech je hotov 16,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D8 přes České středohoří. Na sobotní otevření může od 10 hodin přijít každý. Stále ale zaznívají hlasy, že zprovoznění dálnice je uspěchané a rizikové (více o problémech také zde).
Autostráda z Prahy do Německa stojí místo deseti už 15 miliard, začala se stavět v roce 1984, kdy byl za šest let postavený první úsek Řehlovice - Trmice.
V Ústeckém kraji vše začalo a nejproblematičtějším úsekem Bílinka - Řehlovice tu teď vše i končí. Aspoň v to všichni doufají.
V roce 2013 totiž došlo u Litochovic k sesuvu a část dálnice se musela stavět znovu. Spolu s ní i mohutná stabilizační opatření, jež mají riziko dalších sesuvů eliminovat. Propadání podpěry Prackovické estakády se přitom řešilo jen pár týdnů zpět (psali jsme o tom zde).
Autostrádu musí hlídat čidla
Ministerstvo dopravy ve čtvrtek povolilo otevřít dálnici od soboty 17. prosince k předčasnému užívání. „Podkladem pro povolení stavby byl i odborný posudek stability svahů širšího okolí dálnice, včetně oponentního vyjádření České geologické služby ke stabilitní situaci,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě (více jsme psali zde).
Dálnici teď kvůli možným sesuvům musí hlídat desítky čidel, která hlášení posílají stavitelům. Pokud začnou posílat varovné signály, bude se provoz na autostrádě podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dle potřeby například zpomalovat nebo se omezí počet jízdních pruhů.
„Ať se to někomu líbí nebo ne, v této oblasti může v budoucnu dojít při extrémní srážkové činnosti nebo po jarním tání k pohybům svahu až k lokálním sesuvům,“ potvrzuje nutnost opatření soudní znalec Jiří Růžička.
Problémy podle soudního znalce Jiřího Růžičky
|
„Když se zachová monitorovací systém s průběžným vyhodnocováním, bude zajištěn bezpečný provoz. Problém bude stanovit kritické stavy. Vznik masivního sesuvu, jenž by smetl část dálnice, považuji za vyloučený, riziko pozvolného růstu deformací, uzavření a opravy dálnice nelze vyloučit,“ doplnil.
Podle šéfa ekologického sdružení Děti Země Patrika by se ale dálnice přesto zatím otevírat neměla. „Chybějí přeložky silnic a cest. Nemá všechna potřebná stavební povolení,“ říká ekolog, který se stavbou D8 zabývá už 22 let.
V současné chvíli čidla monitorují jen problematický úsek u mostu Prackovické estakády, jejíž jižní podpěra se propadala a vykláněla.
Rizikovost území
„Na zbývající části kritického úseku dlouhého 2,6 km v podstatě žádná opatření proti sesuvům udělána nebyla a monitoring, pokud se vůbec provádí, je nedostatečný. Je nutno mít na zřeteli, že i zde jsou staré sesuvy, které se mohou rozpohybovat,“ říká i Růžička.
Podle řady dalších odborníků v čele s geology Vladimírem Cajzem či Zdeňkem Hrochem se D8 vůbec neměla v sesuvném území stavět. Potvrdil to i Nejvyšší kontrolní úřad a ombudsman.
„O rizikovosti území v oblasti Dobkovičky - Litochovice - Prackovice z hlediska možnosti vzniku sesuvů se dlouhodobě ví a vědělo se o tom i při rozhodování o umístění stavby,“ připomíná Růžička.
„Přípravu a stavbu D8 projektanti a stavaři pod ‚dozorem‘ ŘSD zpackali, takže její náhlé zprovoznění rizikem být může, nebude-li prováděný a důsledně vyhodnocovaný monitoring. ŘSD přitom sděluje veřejnosti jen to, co samo chce,“ tvrdí Patrik.
V dnešní době s moderními technologiemi, technikou a hmotami lze dálnice stavět i v komplikovanějším území, ale musí se naslouchat znalcům, používat vhodné technologie a nepřehlížet rizika, jako tomu bylo právě u litochovického sesuvu z června 2013.
Chyběla preventivní opatření, říká znalec
Zásadní problém tu byl podle Růžičky ten, že se nedělala aktivní preventivní opatření, která by eliminovala rizikovost území, a nic se nedělo ani v době, kdy již byly známé první informace o pohybu svahu, které vznikly už v roce 2010.
„Poté, zejména v únoru 2011, kdy byly registrované první deformace železniční trati mezi lomem a dálnicí, bylo ještě dost času na účinný zásah, který by sesuvu z roku 2013 zabránil,“ míní Růžička.
Při prosincovém zátěžovém testu mluvčí ŘSD opakovaně ujistil, že dálnice je bezpečná. „Naštěstí k sesuvu došlo v době stavby. Nyní je vše zajištěno,“ prohlásil mluvčí Jan Rýdl.
„Opravdu naštěstí, protože podle slibů ŘSD se tu mělo už pět let jezdit,“ glosuje šéf Dětí Země, jež proti dálnici podaly v letech 2003 - 2012 celkem 26 žalob a třináctkrát vyhrály.
Teď soud řeší zatím poslední. „V ní namítáme nezákonné zamítnutí našeho návrhu na obnovu stavebního řízení pro úsek u Řehlovic dlouhý 4,7 km. Výsledek čekáme v květnu,“ sdělil Patrik.
