Kvůli zápalu pro politiku se mu dokonce v minulosti rozpadl vztah. MF DNES jej představuje v seriálu o mladých lidech, kteří i přes svůj nízký věk vstoupili do politiky.
Jako malého kluka si ho děda brával do své pracovny starosty na obecní úřad v Bukovince na Blanensku. „Dávej si pozor a drž se od politiky dál. Není to ta nejlepší věc na světě,“ kladl mu na srdce jeho dědeček.
Už v dětství ale pochopil, že jeho děda dělá „politiku“ pro obec, aby všichni byli spokojení a měli se dobře, jak říká. „Po roce 1989 stál u obnovy organizace KDU-ČSL na Blanensku,“ pokračuje.
Lidovci by si občas mohli více dupnout
Rodiče Pavla Horáčka mají k lidovcům také blízko. Jakmile tedy mohl v osmnácti letech do strany vstoupit, podal si přihlášku. Bylo září 2012 a hned měsíc nato kandidoval do krajského zastupitelstva - z posledního, 70. místa. Měl jen mizivou šanci na úspěch a podle toho také kandidaturu bral. Díky kroužkování ho však lidé dokázali posunout na 36. místo.
Politici na startu Seriál MF DNES představuje mladé politiky napříč politickými stranami na jižní Moravě, kteří se narodili v 90. letech a angažují se v místní politice nebo podzimních krajských volbách. Jejich profily uveřejňujeme v abecedním pořadí. UŽ VYŠLO: |
Letos do krajského zastupitelstva, kdy by měl šanci na lepší pozici, ovšem nekandiduje.
„Zvažoval jsem to, ale říkal jsem si, že si dám nějaký rok volno,“ vysvětluje stručně. Vzápětí ale přiznává, že částečný vliv na jeho rozhodnutí měla i podpora současné koalice lidovců a sociálních demokratů od komunistů. „Občas bychom si jako lidovci mohli více dupnout,“ doplňuje.
U otázky na možnou kandidaturu do Poslanecké sněmovny příští rok zpozorní.
„Musím se přiznat, že tohle je pro mě velká výzva. Byl jsem v Poslanecké sněmovně na návštěvě a to místo mě fascinuje, působí na mě jaksi posvátně,“ popisuje své dojmy věřící křesťanský demokrat, jako by jeho svatostánkem nebyl kostel, ale právě český parlament.
Čím chceš být, chlapče?
Ve svém vyprávění se vrací ke školním létům, kdy se divil, že debata o politice není tak běžná, jak si myslel.
„V občanské výchově jsem měl často zvednutou ruku, pokládal jsem hodně zvídavé otázky. Nebyl jsem asi pro učitele jednoduchý žák, který klidně sedí v lavici,“ myslí si dnes.
„Když se nás poté v osmé nebo v deváté třídě školní psycholožka ptala, co bychom chtěli dělat za deset let, řekl jsem se vší vážností, že bych chtěl být asistent poslance, domlouvat mu schůzky a řídit celkově jeho den. Ona na mě koukala, že za těch třicet let někoho takového nezažila,“ vzpomíná s úsměvem na nedávná léta ve školních lavicích.
Ve dvanácti letech začal Pavel Horáček chodit na schůze zastupitelstva a ještě před patnáctými narozeninami se účastnil schůzí jihomoravských Mladých křesťanských demokratů.
„Když viděli někoho tak aktivního, jako jsem byl já, tak ho nenechali stát přede dveřmi,“ vysvětluje, proč ho do mládežnické organizace pustili dřív, než měl patnáct let. Jihomoravské sekci dnes šéfuje, v té celostátní zastává post místopředsedy.
Politiku nechce nikdy opustit
Horáček stojí nohama pevně na zemi a vidí, že politika je vnímaná ve společnosti hodně negativně. „Nejsem z celospolečenského dění nejšťastnější. Lidé mají většinou ke zklamání důvod. Znám vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří jsou tím vším znechuceni a přiklání se k radikálním řešením,“ říká smutně.
Nedokáže si ale představit, že by politiku někdy opustil. V současnosti pracuje v pojišťovně, přemýšlí však o tom, že bude politikem z povolání, přestože vnímá nebezpečí, které je s tím spojené.
Pavel Horáček
|
„Někteří politici jsou na své funkci finančně závislí a nedělají pak věci ve prospěch všech, ale kvůli tomu, aby si udrželi místo. Ani současný premiér Bohuslav Sobotka není dobrým příkladem, když je v politice od mládí,“ pokračuje ve vysvětlování, proč je současná politika taková, jaká je.
Zároveň ale věří, že i mladí mají co říct, protože zastupují určitou část společnosti. V Letovicích na Blanensku, kde žije, není v zastupitelstvu podle jeho slov nikdo mladší čtyřiceti let. „Jak tito lidé potom mohou rozumět generaci svých dětí nebo i vnoučat?“ ptá se.
Je proto rád, že se na jihomoravskou kandidátku lidovců daří nominovat mladší kandidáty. Dokázal by si však představit, že by na volitelných místech mohl být i někdo ve věku okolo 25 let.
