Naučte se správně používat bezpečnostní pásy, důležité je dotažení

Jedno cvaknutí a krátký pohyb ruky může být zásadní pro přežití. Bezpečnostní pásy v autech zachránily při nehodách přes milion lidských životů. Na povinnost se připoutat myslí naštěstí většina českých řidičů, ale ne všichni to umí správně. A pár centimetrů mezi pásem a tělem může mít fatální následky, varuje BESIP.

Současný zákon č. 361/2000 Sb. nařizuje řidiči i spolucestujícím na sedadlech vybavených bezpečnostními pásy připoutat se. Výjimky se týkají pouze couvání, zdravotních důvodů nebo určitých profesí - například bezpečnostních sborů, horské služby a ozbrojených sil.

Pořezání, zlomeniny i smrt: zapnutý pás snižuje riziko o čtvrtinu

Soudní znalec a primář patologie z Nemocnice Na Bulovce Michal Beran se s následky zapomínání na bezpečnostní pásy setkává denně. Při vysokých rychlostech může dojít i ke zraněním bezpečnostním pásem, nedají se však srovnat s tím, co se stane při nehodě nepřipoutanému.

Jaké úrazy se nejčastěji stávají při nepoužívání bezpečnostních pásů?
Typickým poraněním při čelních nárazech u osob, které nejsou připoutány, bývají řezné rány v obličeji, ale i poranění krční páteře. Většinou jde o podvrknutí páteře, někdy i o zlomeninu, která může končit smrtí. Použití bezpečnostních pásů snižuje počet těchto poranění o 20 až 25 procent.

Někteří řidiči jsou přesvědčení, že použití bezpečnostních pásů může být nebezpečné, protože se nedostanou při havárii včas z vozu ven...
Bezpečnostní pásy, pokud jsou dobře utažené, zabraňují nárazům do tvrdých součástí přední strany kabiny vozu. A jestli se posádka nemůže dostat ven, existuje možnost pásy v kritický moment přeříznout nebo přestřihnout. Když jsou při havárii lidi v autě namačkáni, musí je stejně hasiči ze zmenšeného prostoru nejprve vystřihávat. Riziko, že zůstanou uvězněni v pásech, je daleko menší, než když budou při dopravní nehodě nepřipoutaní.

A kromě toho, nepřipoutaní lidé mohou být také poraněni airbagy. Je popsán i případ, kdy došlo k odtržení hlavy nepřipoutaného dítěte při prudkém nafouknutí vzduchového polštáře. Doporučuji tedy připoutat se vždycky. Samozřejmě, že při vysokých rychlostech může dojít k poranění pásy - a to od banálních, jako jsou krevní výrony a oděrky, až ke zlomeninám žeber nebo klíční kosti. Ale tato poranění bývají daleko slabší povahy, než to, co se může stát nepřipoutanému člověku. Když dojde ke zlomenině páteře, většinou to má doživotní následky, nebo to končí smrtí.

Proč by měl řidič myslet na dotahování bezpečnostních pásů, i když to není tak pohodlné, jako když se připoutá volněji?
Když je pás nedotažený, a zůstane větší vůle mezi pásem a tělem, může zraňovat samotný pás. Najednou člověk padne do napnutého pásu jako do překážky, posune se ještě dál, než kdyby byl připoután dotaženým pásem. Dosáhne tak třeba až na palubní desku nebo volant, a může se zranit i o tuto překážku. To nemluvím o vybuchujícím airbagu, jemuž se člověk ve chvíli jeho nafukování nebezpečně přiblíží.

Zákon není samoúčelný, bezpečnostní pásy za dobu své moderní existence zachránily více než milion lidí a významně poklesl i počet těžkých úrazů. Podle statistik umírá při nehodách na předních sedadlech nepřipoutaný člověk 6x a v obci dokonce 8x častěji než připoutaný. Na zadních sedadlech pak umírá 71 procent nepřipoutaných cestujících.

Podle odborníků z BESIPu se však mezi řidiči stále najdou takoví, kteří míní, že pásy nejsou potřeba, že nestojí za to se s nimi zdržovat na krátké vzdálenosti nebo dokonce že jejich používání je nebezpečné. „Tací pak riskují nejen pokutu a ztrátu bodů, ale především životy své i ostatních, především svých blízkých a kamarádů, se kterými v autě cestují,“ připomněl přetrvávající problém šéf BESIPu Martin Farář.

Bezpečnostní pásy jsou nejúčinnější do rychlosti 50 kilometrů v hodině. Jejich efekt se také odvíjí od druhu srážky. V případě čelního nárazu je účinnost pásu 43 procent, v případě bočního nárazu 39 procent, při střetu zezadu 49 procent a při převrácení vozu až 77 procent.

Nedotažený pás nepomůže

Nejde jen o samotný návyk připoutat se před každým vyjetím, ale také o to, jak tento automatický a samozřejmý pohyb uděláme. „Stejně důležité je před jízdou nezapomenout seřídit si výšku pásu, pořádně jej dotáhnout, a nezapomenout na správné nastavení opěrky hlavy,“ připomněl Martin Farář.

Bezpečnostní pás je třeba nastavit tak, aby nevedl cestujícímu přes krk, ale přes rameno. Po zapnutí pásu bychom ho měli dotáhnout tak, aby pevně přiléhal k tělu. Mnohým je to nepříjemné, ale v případě nárazu nás uvolněný pás nezachytí okamžitě a naše tělo bude pokračovat k čelnímu sklu vysokou rychlostí mnohem delší dobu. Mohou to být centimetry, ale i více - a o to víc se přiblížíme vybuchujícímu airbagu.

Řada lidí si pás úmyslně povoluje v oblasti pasu, ženy zase často pás drží rukou, aby je netlačil do prsou - v takovém případě pás zafunguje až se značným zpožděním. Naše tělo nezastaví a zvyšuje se riziko zranění nejen od airbagu, ale i od samotného pásu.

Přistání do airbagu je přesně naprogramované

Když airbag vybuchne, nafukuje se ve zlomku sekundy velký objem. Ve chvíli, kdy má dojít ke střetu s letící hlavou, je vak maximálně nafouknutý a je velmi tvrdý, protože je v něm velký tlak. A tělo ho svou vahou začne vyfukovat, a hlavu tak pružně zadrží.

Systém ale počítá s tím, že jste připoutáni. Když se nepřipoutáte, při nárazu se tělo pohybuje dál rychlostí jedoucího auta, vozidlo už stojí a tělo pokračuje proti rozvinujícímu se airbagu. Airbag počítá, že jste ve správné poloze, ale vy přistanete v airbagu, který se teprve rozbaluje a to může být nebezpečné.

Airbag pak může těžce zranit nebo třeba zlomit vaz.

Pro tento účel výrobci montují do aut předpínače bezpečnostních pásů. V případě havárie se tak automaticky díky použití patrony, bezpečnostní pásy celé posádky dotáhnou a jejich těla se zafixují ve správné poloze. Pokud jsou předpínače použity společně s airbagy, snižuje se výrazně riziko zranění. Pás nedotažený pás k tělu však toto technické řešení oslabuje. I proto některé automobilky už dnes do svých aut montují automatické dotažení pásu po jeho zapnutí.

Pozor na bundy

Stejný problém, jaký může způsobit nedotažený bezpečnostní pás, může přinést i zdánlivá maličkost jakou je oblečení - v zimě jsou to tlusté teplé svetry a péřové bundy. Bezpečnostní pás se totiž ani v tomto případě dostatečně nepřitiskne k tělu a hrozí zbytečná zranění. V zimních měsících by tedy řidiči měli zvažovat, jaké oblečení si oni a jejich posádka nechají na sobě. Rozhodně by se na tento detail nemělo zapomínat u dětí a v okamžiku, kdy se prostor auta vyhřeje, je z teplého oblečení odstrojit (více čtěte zde).

Velké komplikace při nárazu mohou způsobit také předměty, které máme po kapsách. Klíče, mince nebo mobilní telefony, které zůstanou mezi tělem a pásem, nám mohou při nehodě zbytečně ublížit. Při nárazu 50 kilometrů v hodině váží devadesátikilový člověk téměř 5,5 tuny. Přesně takovou váhu pak musí pás zadržet, a je-li mezi ním a naším tělem, například kyčelním kloubem nebo žebry, pevný předmět, je drcen právě takovou vahou.

Historie pásu

Vůbec poprvé použili pětibodový bezpečnostní pás v autě Louis Renault v roce 1903. Tříbodový pás, jak ho známe dnes, zkonstruoval Švéd Nils Bohlin a švédská automobilka Volvo ho premiérově do standardní výbavy svého vozu instalovala v roce 1959. Zanedlouho se bezpečnostní pás začal používat i v tehdejším Československu. První povinné používání bezpečnostních pásů posádky automobilu na předních sedadlech, ale zatím pouze mimo obec, bylo u nás zavedeno od 1. ledna 1967. Od roku 1976 se pak museli v autě jedoucím mimo obec poutat i cestující na zadních sedadlech. Povinnost používat bezpečnostní pásy na všech sedadlech i v obci, byla u nás zavedena od 1. ledna 1990.