Komu není rady...
Kdyby měl řidič červeného Fordu Fusion zapnuté bezpečnostní pásy, zřejmě by nehodu, k níž došlo koncem ledna v Jablonci nad Nisou, přežil. Po střetu s traktorem vystřelil airbag, který mu způsobil smrtelná zranění.
"Vyšetřování potvrdilo, že si řidič z Rychnova nezapnul pás, což je ve voze vybaveném airbagy nutné. Traktor nejel rychle a vozidlo Ford má značně bezpečné deformační zóny. Kdyby muž pásy měl, nejspíše by nehoda neskončila tak smutně," varovala mluvčí policie Ludmila Knopová.
Jak se poutatPás upravte tak, aby jeho spodní část vedla nízko a pevně přes vaše boky. Svislá část pásu by měla vést přes rameno na hrudník tak, aby se při nárazu nedostal do blízkosti krku. Pás musí přiléhat k tělu a nesmí být uvolněný. Jeho funkčnost by se pak minimalizovala. Pod pásem nemějte zasunuty nikdy žádné tvrdé nebo ostré předměty. Při nárazu by se mohly zabodnout do těla. Těhotné ženy se bezpečnostních pásů bát nemusí. Svislá část je vedena přes rameno mezi prsy a spodní část se umístí co nejníže pod břicho. Zdroj: Cestou necestou |
Bez pásu pojišťovna neplatí
Zda jste byli při nehodě připoutáni, zkoumají třeba i pojišťovny. "U zranění při dopravní nehodě pojišťovna zkoumá, zda byl použit bezpečnostní pás," říká Irena Třešňáková ze společnosti DEKRA Claims services CZ, která podobné případy řeší. "U zranění, případně úmrtí, k nimž prokazatelně došlo v důsledku nepřipoutání cestujícího, pojišťovna není povinna vyplatit odškodnění," upozorňuje.
"Poškozený tím porušil právní předpisy a v důsledku tohoto porušení došlo ke škodě na zdraví - poškozený proto za škodu odpovídá sám," vysvětluje Třešňáková.
Padesátiletý supervynález
Použitím bezpečnostního pásu se pravděpodobnost přežití v případě nehody zvyšuje o padesát procent, udává společnost Volvo. "Až tři čtvrtiny těch, kteří jsou při nehodě vymrštěni ven z auta, zahynou," vyplývá také ze statistik automobilky, která moderní bezpečnostní pás dala světu. "Kdyby byli připoutáni, nemuseli by zemřít."
"Co dělá tříbodový bezpečnostní pás jedinečným, je to, že zlepšuje bezpečnost všech cestujících při všech typech nehod, na předních i zadních sedadlech," říká Hans Nyth, šéf vývojového centra bezpečnosti švédské automobilky. Odhaduje se, že v roce 2005 bylo v EU přibližně 11 700 účastníků nehod zachráněno právě bezpečnostními pásy.
Statistici spočítali, že každé procento, o které stoupne používanost bezpečnostních pásů, zachrání v USA 270 životů za rok.
Nejsvědomitější jsou v jejich používání ve Francii, Německu, Švédsku, Austrálii a Kanadě, na předních sedadlech se tam poutá 90-99 % cestujících, na zadních sedadlech 80-89 procent. Jenže třeba na ruském ostrově Sachalin pásy používá jen 3,8 procenta lidí.
Podle studií citovaných Volvem by v Evropě bylo o 7 000 mrtvých na silnicích méně, kdyby byly posádky aut všude tak svědomité jako třeba v Německu nebo ve Švédsku.
Modernímu tříbodovému bezpečnostnímu pásu je padesát let; bývá považován za jeden z nejdůležitějších bezpečnostních prvků za celou stodvacetiletou historii automobilismu. Poprvé se objevil v roce 1959 ve vozech Volvo Amazon (120) a PV 544, vymyslel ho Švéd Nils Bohlin.
Není možné vyčíslit, kolik ten speciálně uchycený popruh zachránil životů. Odhaduje se, že to bude víc než milion. Odborníci na dopravní bezpečnost uvádějí, že v Evropě zachrání až 40 procent účastníků nehod. Když v roce 1971 přikázali řidičům v australském státě Victoria používat bezpečnostní pásy zákonem, klesl počet úmrtí v prvním roce o 18 procent.
československo se poutáPovinnost poutat se byla v Československu zavedena v roce 1967. Nejprve bylo povinné se poutat se na předních sedadlech při jízdě mimo obec, o devět let později se musí poutat v autě všichni, kteří sedí na sedadle vybaveném tímto nejzákladnějším prvkem pasivní bezpečnosti. Od 1. ledna 1990 musí být pásy používány i v obcích. |
Jednoduše geniální
Nils Bohlin se narodil v roce 1920 ve švédském Härnösandu. Svou kariéru začal jako letecký inženýr u firmy Svenska Aeroplan Aktiebolaget, kterou dnes známe spíše jako značku SAAB. Talentovaný inženýr byl v roce 1955 jmenován šéfem vývoje katapultovacích sedadel a dalších bezpečnostních prvků letadel. Mimo jiné se ale také zajímal o účinky extrémního zpomalení na lidský organismus. V roce 1958 ho Gunnar Engellau, tehdejší šéf Volva, přivedl do své firmy jako odborníka na bezpečnost.
V druhé polovině padesátých let přišla švédská automobilka s celou řadou vzájemně spolupracujících řešení, která měla v případě nehody chránit posádku a zmírňovat následky nehody. Mimo jiné představila deformovatelný sloupek řízení, měkčenou přístrojovku a jednoduchého předchůdce tříbodového bezpečnostního pásu, se kterým ovšem automobilka příliš spokojená nebyla.
Bezpečnostní pásy zkoušeli letečtí a automobiloví inženýři vymyslet od konce 19. století. Před Bohlinem vymýšleli, jak pasažéry v autě připoutat k sedadlu, především v amerických automobilkách.
V roce 1955 uvedl Ford bezpečnostní pásy do seznamu příplatkové výbavy, v roce 1958 SAAB předvedl na autosalonu v New Yorku model GT 750, který měl bezpečnostní pás ve standardní výbavě. Rok nato ale už bylo všechno jinak.
Tehdy používaný diagonální dvoubodový pás neuměl to, co si od něj konstruktéři slibovali. Jeho spona se nacházela na hrudníku pasažéra a v případě nehody nadělala víc škody než užitku. Gunnar Engellau měl na jeho vylepšení také osobní zájem, jeden z jeho příbuzných právě kvůli nevhodné konstrukci "diagonálního pásu" při autonehodě zemřel.
Diagonální dvoubodový bezpečnostní pás
Šéf Volva tedy pověřil Bohlina, aby vymyslel něco lepšího. Bohlin vyzkoumal, že je třeba udržet při nehodě na svém místě celé tělo pasažéra, a že tedy bude nejlepší, když bude tělo držet jeden diagonální pás a druhý v pase napříč. Komplikovanost úkolu spočívala v tom, že Bohlin musel vymyslet řešení, které by bylo účinné a zároveň jednoduché k používání natolik, aby bylo možné pás zapnout jednou rukou.
Bezpečný pás pro všechny
Bohlinovo úsilí vyvrcholilo v roce 1958 patentováním tříbodového bezpečnostního pásu typu V. Nahradil jak "diagonální pás", tak v roce 1951 patentovaný tříbodový pás označovaný jako typ Y nebo též Griswold.
Svůj patent Volvo ovšem vzápětí poskytlo všem výrobcům automobilů. Bohlin pak mimo dalších bezpečnostních prostředků, které udělaly z volv synonymum bezpečnosti, projel Spojené státy a vysvětloval potřebnost svého největšího vynálezu.
Neudržíte seNáraz v padesátikilometrové rychlosti odpovídá pádu z třetího patra domu. Volvo udává, že nepřipoutaný pasažér, který náraz očekává, je schopný se sám udržet do rychlosti 7 kilometrů v hodině. |
Tak vznikl bezpečnostní pás, který známe dnes. Postupem času se vyvinul, je samonavíjecí, v případě nehody přitáhne tělo pevněji do sedačky díky pyrotechnickým předpínačům, auto se samo přihlásí, když ho zapomeneme zapnout, a závodníci se do svých speciálů kšírují pěti- až šestibodovými pásy, které jim neumožňují moc jiných pohybů než otáčení hlavou, volantem a řazení, za vším ale stojí - z dnešního pohledu vlastně geniálně jednoduchý - vynález jednoho Švéda.
Nils Bohlin byl v roce 1999 uveden do světové Automobilové síně slávy, která oceňuje výrazné osobnosti vývoje automobilismu. Zemřel v roce 2002.
VideoJak to vypadá, když se nepřipoutáte, ZDE |
