Většina nezaměstnaných dostává podporu prvních pět měsíců na úřadu práce. Ti starší ji mohou dostávat osm měsíců (50 až 55 let) nebo 11 měsíců (nad 55 let). Oběma skupinám by se měla podpora prodloužit zřejmě ještě letos.
„Jeden měsíc nic neřeší, je to směšné,“ míní osmapadesátiletá Lenka z Ústecka, která je registrovaná na úřadu práce od ledna. Podle ní by pomohlo víc dotovaných míst pro starší lidi. V koaliční smlouvě se přitom vládní strany zavázaly, že zaměstnavatele odmění slevou na pojistném, když dají práci nezaměstnaným starších ročníků. Sliby zatím zůstaly jen na papíře.
Může se hoditjobDNES.cz přináší každý den nabídku zajímavých pracovních míst. Vyberte si nové zaměstnání již dnes. |
Ministerstvo svůj krok, v době klesající nezaměstnanosti a rok před volbami, obhajuje. „Prodloužení zajistí uchazečům o zaměstnání finanční prostředky pro zabezpečení jejich základních potřeb po delší dobu,“ stojí v důvodové zprávě k novele zákona.
Kolika lidí se to týká? Každý měsíc má necelých šest tisíc uchazečů o zaměstnání ve věku nad 50 let nárok na podporu v nezaměstnanosti. V průměru podpora v nezaměstnanosti činí 6,5 tisíce korun. Toto symbolické prodloužení tak přijde státní rozpočet na 450 milionů korun ročně.
Společensky účelné pracovní místo
Pomůže to však lidem bez práce, kteří mají do důchodu ještě pár let a o práci ne a ne zavadit? Vysokoškolačka Lenka z Ústecka je od ledna evidovaná na úřadu práce a má nárok na 11 měsíců podpory v nezaměstnanosti. Podle novely by mohla podporu brát ještě o měsíc déle – celý rok.
Jenže mnohem raději by pracovala, třeba i mimo obor. Za loňský rok získala zkušenost při práci v centru sociálních služeb. Šlo o zaměstnávání dotované ze státního rozpočtu jako společensky účelné pracovní místo.
Jenže na těchto místech stejně jako na dotovaných veřejně prospěšných pracích smějí uchazeči zůstat jen určitou dobu a pak místo uvolnit dalšímu nezaměstnanému. Stát nemůže dotovat místa všem. „Opakovaně může Úřad práce ČR podpořit stejného uchazeče o zaměstnání pouze výjimečně,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Jde právě o lidi z rizikové skupiny nejobtížněji zaměstnatelných – lidi nad 50 let nebo rodiče malých dětí. Když se ukáže, že není jiná šance, že by se chytili na trhu práce, po individuálním posouzení tam člověk může být zařazen.
To se v novele zákona o zaměstnanosti chystá ministerstvo alespoň částečně změnit – na společensky účelných místech budou moci těžko zaměstnatelní uchazeči zůstat nepřetržitě až dva roky.
Nezaměstnané Lence teď mnoho peněz nezbývá, ještě půl roku totiž bude brát podporu, a tak si nemůže legálně přivydělat. Pokud by to udělala, přišla by o podporu a vyškrtli by ji z evidence úřadu práce.
Teprve až jí doběhne 11měsíční pobírání podpory, bude moci vykonávat takzvané nekolidující zaměstnání – tedy pracovat až za polovinu minimální mzdy (4 950 korun měsíčně) a přitom stále zůstat v evidenci úřadu práce. Stát za ni bude nadále platit zdravotní pojištění a určitá doba se jí započte do důchodu.
Nezaměstnaných nad padesát let je třetina
Ohledně přivýdělku pro nezaměstnané však bude hůř – stát chce jeho podmínky zpřísnit. Uchazeči o práci nad padesát tvoří třetinu všech nezaměstnaných – zatím nejvíc za posledních deset let. Co do počtu je jich však nejméně od roku 2009, kdy začala hospodářská krize.
Mírně převažují muži (61 tisíc žen versus 67 tisíc mužů). Jinými slovy – nezaměstnaných ubývá nejrychleji mezi mladšími ročníky, ti starší na úřadech práce zůstávají a jejich podíl na celkovém počtu lidí bez práce roste.
