Šestapadesátiletý Pavel P. ze Zlína přišel před rokem a půl o práci a jako bývalý autoklempíř dodnes marně shání zaměstnání. V evidenci úřadu práce je dlouho, avšak uplatnění zatím nenašel. A začíná už být skeptický.
„Rok a půl je dlouhá doba, navíc čas běží a roky dál pomalu přibývají. Nevím, jestli budu ještě někde pracovat, situace je špatná,“ postěžoval si muž.
Těšit ho nemůže ani to, že lidí s podobným osudem je ve Zlínském kraji mnohem více. Pro úřady práce je to velký problém, s nímž si zatím nevědí rady.
Chtějí to však změnit. Přestože v kraji za poslední měsíc nezaměstnanost mírně poklesla na 6,1 procenta, což je dobrá zpráva, tak z více než 24 tisíc lidí, kteří místo nemají, je třetině přes padesát let. A necelá polovina z nich je bez práce déle než dva roky, v průměru dlouhých 964 dní.
„Mají to složitější. Když navíc část z nich trápí ještě nějaké zdravotní omezení, je jejich uplatnění na trhu práce o to komplikovanější,“ shrnula ředitelka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.
Věk není zásluha ani diskvalifikace, říká šéf holdingu Lukrom
Aby se špatná situace zlepšila, chce se na tuto skupinu obyvatel úřad práce letos zaměřit. Bude k nim směřovat poradenství, rekvalifikace i dotovaná místa.
To by podle Majdyšové mohlo přinést takové zlepšení, že už starší lidé nebudou tvořit třetinu nezaměstnaných, ale třeba jen čtvrtinu.
„Pečlivě dbáme na to, aby tyto nástroje byly určeny téměř výhradně pro dlouhodobě nezaměstnané, byť třeba rekvalifikaci si může udělat každý. Dotovaná místa se ale většinou týkají jen lidí, kteří jsou v evidenci déle než rok,“ přiblížila Majdyšová.
Úřad práce může přispívat zaměstnavateli půl roku v průměru deseti tisíci korunami, což je pro firmy zajímavé.
„Věk není zásluha ani diskvalifikace. Nehraje roli,“ říká majitel zlínského zemědělského holdingu Lukrom Zdeněk Červenka.
„Pracovník se zkušenostmi a v dobrém zdravotním stavu, jemuž je přes 50 let, je pro nás zajímavý. Minimálně z krátkodobého pohledu,“ podotkl finanční ředitel zlínské strojírenské společnosti Tajmac-ZPS Jan Kurinec.
Firmy už nemají prostor vybírat si mezi starším a mladším
Podle Majdyšové podniky berou starší lidi také proto, že už nemají kam sáhnout, neboť nezaměstnanost pořád klesá.
„Málokterá firma si může vybírat, jestli přijme staršího, nebo mladšího zájemce,“ míní Majdyšová.
Důležitá je však pozice, na niž má být dlouhodobě nezaměstnaný člověk s věkem přes padesát let přijatý. Sedmdesát procent z nich má totiž jen výuční list a podniky potřebují spíše specialisty.
„Zkušení pracovníci jsou pro firmy zajímaví, pokud mají kvalifikaci, kterou mohou uplatnit. Zaměstnávat je v manuálních profesích ale mají strach, protože se bojí, že nebudou na práci stačit,“ řekla Majdyšová.
Navíc s možnostmi starších nezaměstnaných se úplně nepotkává ani nabídka volných pracovních míst. Nejčastěji jde o pomocné práce ve výrobě (789 míst), seřizovače a obsluhu obráběcích strojů (321), řidiče nákladních automobilů (309), svářeče (253) a montážní dělníky (227).
Nicméně z odborných výzkumů vyplývá, že se starší lidé alespoň ve Zlínském kraji necítí být tolik diskriminovaní věkem.
„Oproti jiným regionům mají zlínští pracovníci nad 50 let méně často pocit, že zaměstnavatel upřednostňuje mladší uchazeče. Ve srovnání s jinými kraji tu pak pracuje více lidí přímo v oboru, který vystudovali,“ upřesnil Vladimír Voznička z Národního ústavu pro vzdělávání, který nedávno výzkum o diskriminaci nezaměstnaných zpracoval.
