Pomoci při povodních, přírodních pohromách nebo hlídání důležitých objektů při snížení bezpečnosti v regionu. Nejen to by měli zvládnout členové aktivních záloh Armády České republiky. Těch v poslední době v Moravskoslezském kraji razantně přibývá.
„V porovnání s loňským rokem zaznamenáváme nárůst zájemců o více než osmdesát procent. Stavy tak máme naplněny přibližně ze sedmdesáti procent,“ popsal mluvčí krajského vojenského velitelství Martin Ogořalek.
S novelou zákona se dá očekávat, že nováčků od léta ještě přibude. Láká je totiž hned několik výhod. „Členové aktivní zálohy nyní dostávají roční odměnu šest tisíc korun, kterou jim novela od 1. července zvýší na osmnáct tisíc korun. Studenti denního studia vysoké školy dostanou navíc až šest tisíc korun v prvním roce zařazení,“ zmínil Ogořalek.
Výcvik mě baví, říká učitel matematiky
Zájemci ale musí projít zdravotními a náročnými psychologickými testy. U těch je statisticky vysoká neúspěšnost. Mezi záložníky jsou například studenti, bývalí vojáci z povolání a v poslední době i ženy. Mnoho členů pak vnímá výcvik jako koníček.
„Na možnost jít k záložákům jsem narazil náhodou, mám sedavé zaměstnání a bral jsem to jako výzvu a možnost získat více impulzů a zjistit, jestli na to fyzicky i psychicky mám,“ popsal Adam Vítkovský, který v Ostravě vyučuje matematiku.
Zmínil i možné důvody výhodného náboru. „Situace v Evropě je vypjatá a myslím, že je potřeba lidi do armády lákat. Já jsem rád, že můžu být užitečný a připraven pomoct, třeba jen hlídáním přehrad, nádraží nebo nemocnic při ohrožení. Výcvik, kdy se učíme zacházet se zbraní nebo házet granátem, mě popravdě i baví,“ vysvětlil učitel.
Záložníci mohou být vysláni i na zahraniční mise
V současné době dostávají členové armádních záloh za dny absolvovaného cvičení takzvané refundace, tedy část ušlého zisku ze svého aktuálního zaměstnání. I to se má změnit. „Refundace rušíme a aktivní zálohy budou dostávat platový tarif vojáka z povolání v dané hodnosti poměrnou částí za dny na cvičení,“ přiblížil Ogořalek.
Novela umožní vyslat vojáky záloh i na zahraniční mise. V praxi už to ale nemusí být tak schůdné. „Předpisově to bude možné, ale nemyslím, že by toho armáda nějak plošně využila. Jedná se povětšinou o rizikové operace, takže z aktivních záloh bychom eventuálně oslovili jen pár jednotlivců, profesních specialistů, kteří by se mohli na místě uplatnit,“ popsal mluvčí Armády České republiky Jan Šulc.
Stát se snaží výhodami a osvětou naplnit stavy v armádě. Podle sociologa Jiřího Siostrzonka zájem o aktivní zálohy ovlivňuje mnoho faktorů ve společnosti:
„Může za něj narůstající pocit ohrožení v Evropě bez ohledu na to, do jaké míry je reálné. Je to zároveň výraz nedůvěry v současný systém. Nemáme pocit, že nás ochrání a chceme vzít situaci do svých rukou. Stejně významná je i psychologická rovina. Záložníci hledají ztracené mužské role. Vojna už není povinná a potřeba udržení životního řádu, disciplíny a možnosti překonávání překážek chybí,“ sdělil Siostrzonek.
