Čekal nejdéle ze všech. Zatímco ostatní členové české výpravy závodili, Radek Juška si premiéru na halovém šampionátu v Portlandu odbyl až v závěru, v nedělním programu.
A bohužel moc dlouho netrvala. Pouhé tři pokusy.
„Nervózní jsem ani nebyl, ale čekání bylo úmorné, nemám to moc rád. Všichni byli v hale, já pořád čekal na pokoji a nikam pořádně nemohl, abych se neunavil. Takové těžké,“ líčil 23letý dálkař.
A pak chyběl jen centimetr...
„Někdy i jeden centimetr hraje klíčovou roli. Stalo se tak už hodněkrát, i mně samotnému,“ říkal Juška. „Smůla to byla, ale nemůžu se vymlouvat, že diváci netleskali a člověka třeba o něco víc nenahecovali. Je to přece jen velká soutěž, měl bych to mít natrénováno. Sám pořádně nevím, co se stalo.“
Tohle: prvním pokusem zvládl solidních 788 centimetrů, pak dvakrát přešlápl. A měl další důvod ke smutku. „Bohužel, oba ty pokusy byly daleké. Co se dá dělat.“
V Portlandu to dálkařům šlo. Američan Dendy vyhrál za 826; Juškův halový osobní rekord, díky němuž si loni skokem na 810 zajistil senzační stříbro z mistrovství Evropy v Praze, by stačil jen na 7. příčku (venku už Juška zvládl 815 cm).
„Nepřekvapilo mě to, je to palubovka. Kdo to umí, skok trefil. Já jsem se nějak bohužel nemohl srovnat s povrchem,“ štvalo ho: „Ani nevím, co si vyčítat. Mám teď v hlavě takový guláš...“
Byť ho soupeři předčili až v samém závěru třetích pokusů, on tušil, že se tak stane.
„Už jsem moc nevěřil, spousta z nich má naskákáno víc a byli stále ve hře. Tak nějak jsem věděl, že půjdu pryč,“ dodal Juška. „Moc dlouho pro mě tohle mistrovství netrvalo. Myslím, že šampionát radši hodím za hlavu a s čistou myslí půjdu do přípravy směrem k olympiádě.“
