Další díl seriálu MF DNES o podivných plánech dotovaných z evropských peněz se věnuje hradeckému infocentru, údajně nejmodernějšímu zařízení svého druhu ve střední Evropě.
Nejčtenější Zmařené dotace |
Rekonstrukce stála kolem 40 milionů korun, z toho téměř 24 milionů poskytla Evropská unie. Dominantou je multimediální koule skoro za pět milionů (o centru jsme psali zde).
Údajná předraženost celého projektu však ani zdaleka není jediným nábojem kritiků. Když vznikaly plány na rekonstrukci knihovny, s naprostou samozřejmostí se počítalo, že objekt bude sloužit hlavně turistům. Omyl.
Podmínkou pro využití evropské dotace bylo i to, že objekt nesmí být využívaný pro turistiku, a tak se z něj mávnutím kouzelného proutku stalo infocentrum pro obyvatele Hradce Králové (o obratu radnice čtěte zde).
„Centrum bylo vyprojektováno jako turistické, projednáno jako turistické, s technologiemi pro turisty, ale do dotací vědomě dáno jako infocentrum pro občany Hradce. Takže stavíme megacentrum pro turisty, které však pro turisty být nesmí. Zajímá mě, jestli je tedy podvedeno zastupitelstvo, dotační úřad, nebo všichni,“ upozorňoval už při budování opoziční zastupitel Martin Hanousek (Změna pro Hradec a Strana zelených s podporou Pirátů).
Nápadně podobně se prezentovala také jiná hradecká dotační touha - „eurohájenka“. Protože skutečným účelem výstavby centra na místě stavení z 19. století měla být lesní pedagogika, tedy propagace činnosti lesníků, coby evropská návnada se vymyslelo slovo environmentální s podivným vysvětlením, že to pro dotační tituly zní líp a důvěryhodněji (o zrušené dotaci jsme psali zde).
Na rozdíl od demolice hájovny a výstavby lesního centra se však projekt hradeckého infocentra nesesypal. Vydržel a byl dokončen, i když kritici do něj tepali již při realizaci.
Necitlivý zásah do Kotěrovy budovy
Shodou okolností zrovna při budování občanského centra se ve stejném domě rozhodl začít dělat půdní vestavbu soukromý investor. Objevily se však i názory, že je přinejmenším necitlivá, nebo dokonce že jde o brutální zásah.
„Zejména zřízení podkrovního pásového okna v průčelí veškeré památkové hodnoty trvale a nevratně poškodí a zamezí tak prohlášení stavby za kulturní památku, což je poněkud trapný dluh, který město vůči Janu Kotěrovi coby zakladateli moderní české architektury má,“ řekl například hradecký historik architektury a autor několika publikací Ladislav Zikmund-Lender (více zde).
„Jde o necitlivý zásah do budovy od zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, kterým se jinak radnice chvástá na každém druhém kroku. Kvůli podobnému zásahu nemusí být moderní hradecká architektura zapsána do seznamu UNESCO. Tedy pokud platí slib politiků, že se o zápis chtějí výhledově pokusit,“ přidal se aktivista Aleš Dohnal z Kruhu pro občanskou společnost (KOS).
Podle něj přístup města postrádá logiku: „Hradec má jedno opulentní infocentrum, dvě běžná infocentra a infopoint na Bílé věži. Přitom třeba Vídeň má tři infocentra a žádné z nich se ani zdaleka nepodobá tomu hradeckému na nábřeží. Podobná situace je i v jiných velkoměstech, kam přijíždějí stovky tisíc turistů ročně.“
13. srpna 2015 |
Supermoderní vybavení infocentra se navíc ukázalo být poměrně jednoduše zneužitelné. Dotykové infopanely sice měly být neprolomitelné a sloužit jen k vyhledávání kontaktů na úředníky či kulturních akcí, jenže skupina teenagerů z nich dokázala vydolovat i porno (psali jsme tady).
Přestože pozoruhodná je i částka za provoz, který má stát 6,5 milionu korun, město myšlenku, vznik i provoz infocentra pokládá za nenapadnutelné, a to včetně údajně naprosto transparentního postupu při získávání evropské dotace 23,8 milionu korun.
S novou stavbou má město do budoucna velké plány, počítá v ní s konáním výstav, přednášek a různých projekcí.
„Musíme si uvědomit, že to není jenom infocentrum, ale že je to i přednášková místnost, je to i galerie, jsou tady doplňkové místnosti zázemí infocentra,“ zdůraznil architekt Jaromír Chmelík, který přestavbu navrhl.
