Možná diskotéka, možná noční klub. To by napadlo člověka kráčejícího kolem nově budovaného infocentra na Eliščině nábřeží v Hradci Králové. Jeho výlohy budou nasvětleny různobarevnými pravidelně se střídajícími barvami.
Podle kritiků je to jedna z forem neúcty k historické budově z pera slavného architekta Jana Kotěry. Světla, která se dají vypnout, jsou však podle nich jen to nejmenší, v péči o Kotěrovy budovy objevili i horší trhliny.
I proto devítka historiků umění a architektury v minulých dnech odeslala zastupitelům města a primátorovi otevřený dopis, v němž vyjádřili své znepokojení nad péčí o moderní památky ve městě.
„Dvanáct let poté, co byla dokončena příkladná, velmi podrobná a pietní rekonstrukce Kotěrovy budovy muzea, provedlo letos město rekonstrukci zadního dvora, která je k této památce velmi necitlivá. Došlo při ní k neodbornému zničení a bezdůvodnému nahrazení replikou původní dekorativní zídky, kterou osobně navrhl Jan Kotěra, plány k ní dodnes existují, a exteriér byl doplněn velmi necitlivě vybraným kovovými zábradlím. Jeho vzhled by odpovídal spíše nějakému dálničnímu odpočívadlu,“ hodnotí zásah Ladislav Zikmund-Lender, hradecký historik umění a autor několika publikací o Kotěrovi i dalších hradeckých architektech.
Již delší dobu sklízí kritiku od odborníků i laiků také přestavba protilehlého nárožního domu, který je rovněž dílem Jana Kotěry. Město v jeho přízemí a suterénu přestavuje prostory bývalé knihovny v nové infocentrum. Výše zmiňované pouťové osvětlení je však jen dětskou nemocí proti tomu, na co upozornila skupinka hradeckých aktivistů: Vestavba půdních bytů v domě z let 1922-1924 naruší hodnoty jedinečné budovy.
Odborníci jejich názor jen potvrzují: „Návrh vestavby bytů s připomínkami schválil památkový odbor magistrátu. Zatím na ni nebylo vydáno stavební povolení, byť úpravy v prostoru střechy již čile probíhají,“ upozorňuje Lender. Podle architektonického návrhu by mělo při vestavbě dojít ke změně sklonu střechy a ke zřízení nového pásového okna v nárožním zkoseném průčelí.
Dopis podepsal vysokoškolský pedagog i držitel Ceny ministerstva kultury
Podle mluvčí magistrátu Magdalény Vlčkové však není možné, aby státní správa, v tomto případě památkáři, rozhodli jinak. „Signatáři dopisu píší, že všechny tři záležitosti z hlediska památkové péče jsou de iure v pořádku, avšak podle nich nejsou dostatečně odborně podložené. Státní správa musí konat vždy v souladu s platnou legislativou a v mezích vymezených zákonem. Překročení stanovených mantinelů by bylo zneužitím pravomoci,“ míní Vlčková.
Aktivisté i odborníci se tomu proto snaží zabránit ještě jinými cestami, spolek Kruh pro občanskou společnost se proto již přihlásil jako účastník řízení.
„Také rozporujeme u krajského úřadu územní souhlas, v nejbližších dnech podnět doplníme o další argumenty a zvažujeme i silnější právní kroky. Zároveň se rozbíhá snaha prohlásit dům za kulturní památku, což by navždy zamezilo radikálně měnit podobu budovy,“ říká člen spolku Aleš Dohnal.
Dopis zastupitelům města podepsali mimo jiné i vysokoškolský pedagog a držitel Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury Rostislav Švácha, odbornice na moderní architekturu a design Daniela Karasová či historik architektury Marcel Pencák.
