Jako soukromá osoba se v rozhovoru pro MF DNES snaží ryze subjektivním pohledem Čecha pohybujícího se v německém prostředí odpovědět třeba na otázku, jestli mají lidé na německé straně hranice z migrace obavy.
Obyvatelé příhraničí zejména v Polsku a také na české straně mají z uprchlíků často strach. V Hrádku žijí jen pár metrů od hranice. Obávají se zvýšení kriminality a obecně zhoršení bezpečnostní situace. Je to i obava lidí v Žitavě a okolí?
Je vidět zvýšená přítomnost policie. Jednoznačně je mnohem více hlídek než dříve. Lidé si ale stěžují, že na uprchlíky peníze najednou z ničeho nic jsou. Ať už se jedná o tlumočníky nebo jazykové kurzy. Všeobecně panuje domněnka, že za zvýšením příspěvku zdravotním pojišťovnám stojí právě zvýšené náklady na zdravotní péči o uprchlíky. Mezi ženami panuje jistá obava ze sexuálního obtěžování.
Zjevně následek silvestrovských útoků na ženy v Kolíně a jiných městech. Dotklo se to i Žitavy?
Není mi znám žádný sexuální útok nebo napadení v oblasti Žitavska. Ptal jsem se i kolegů a kolegyň, nikdo o ničem neví.
Dá se podle vás odhadnout počet lidí, kteří mají v Sasku ze současné migrace obavy a neschvalují ji? V březnu má být ostatně v Görlitz demonstrace namířená proti nynější německé politice s mottem Proti zradě německých zájmů.
Podle ankety rádia MDR Sachsen má teď v Sasku celkově obavu z uprchlíků 45 procent. Anketu provádělo na vzorku tisícovky osob starších 18 let. Je to pokles o patnáct procentních bodů v porovnání s podzimem 2015.
Čím si vysvětlujete, že klesl počet lidí, kteří mají z uprchlíků strach?
Neumím na tuto otázku dost dobře odpovědět. V Sasku, respektive ve východním Sasku, kde se pohybuji, byly mezi lidmi velké obavy z toho, jakým způsobem proběhnou tradiční vánoční trhy v Drážďanech. Jestli se někdo nepokusí například o atentát. K napadením a větším problémům dochází ve starých spolkových zemích a větších městech. Tady lidi trápí víc drobná kriminalita, která ale v žádném případě nesouvisí s uprchlíky. Do zdejší oblasti jsou přidělováni především uprchlíci ze Sýrie, na druhém místě z Albánie, na třetím z Kosova. Jedná se o údaje za první tři čtvrtletí loňského roku.
Zkušenost z uprchlického zařízení v Bělé: Uprchlíci si vyrábějí zbraně a neznají WC
Mají lidé strach i z terorismu? Narážím na to, že se podle tajných služeb do Evropy dostávají s migranty, co utíkají před válkou nebo přicházejí za ekonomickým prospěchem, i ti, kteří aktivně bojovali třeba za Islámský stát a nebo jedou přímo s cílem škodit.
Strach mají lidé především z akcí ve větších městech, jako jsou například ty zmiňované vánoční trhy, různé sportovní akce nadnárodního charakteru. Nebo pak z větších měst jako takových, kde by měl asi teroristický útok daleko větší dosah než v Žitavě. Všeobecně ale panuje snaha pomoci uprchlíkům z oblastí postižených ozbrojeným konfliktem a názor, že ekonomické migranty je třeba vracet.
Dají se všichni vůbec důkladně prověřit?
Každý z mého okruhu známých je přesvědčen o tom, že se do Německa dostali nebo dostanou i podporovatelé Islámského státu. Nejsem odborník na prověřování lidí, ale myslím si, že nejsme schopni nijak ověřit totožnost, natož minulost těch příchozích.
Vyskytly se už s uprchlíky problémy? Myslím to tak, jestli musela policie zasahovat.
V drtivé většině případů dochází ke konfliktům mezi soukmenovci. V loňském roce se tu řešil případ, kdy jeden Tunisan v ubytovně napadl svého krajana. K napadení došlo v Žitavě v ubytovně pro žadatele o azyl. Jednadvacetiletý Tunisan se opilý vracel na ubytovnu, na schodišti potkal jednatřicetiletého krajana. Nejdřív ho napadl slovně, potom i fyzicky a zaútočil i rozbitou lahví vodky tak silně, že mu přivodil život ohrožující zranění. Agresivně se choval i na policii.
Jakou měl případ dohru?
V prvním stání na podzim dostal nepodmíněně čtyři a půl roku. Jestli se odvolal ale už nevím.
Jsou s uprchlíky i jiné problémy?
Stává se také, že někteří uprchlíci prostě zmizeli, nejsou nikde k nalezení. Nemluvím o vraždě, ale o tom, že se sbalí a utečou někam jinam. Jinak se tu řeší spíš prokazování dosažené kvalifikace, správné používání evropských toalet.
Zmínil jste, že lidé utečou jinam. V čem je potom problém?
Neřeknu teď přesně, jak proces udělování azylu funguje, ale uprchlíci a žadatelé dostávají různé typy povolení k pobytu a pohybu. Někdo se může pohybovat po městě, jiný po okrese, někdo po celém Sasku a někdo po celém Německu. Podle jakého klíče, to netuším. Jako žadatel o azyl máte po dobu patnácti měsíců nárok na hmotné zajištění a kapesné v celkové výši 143 eur měsíčně. U rodin s dětmi je to pak víc. Problém je v tom, že když tito lidé opustí neohlášeně místní ubytovací zařízení, tak mohou již vystavené doklady ‚ztratit‘ a hlásit se znovu v jiné spolkové zemi. Zjišťujeme ale i jiný problém - kvůli jazykové bariéře má dost lidí i víc ‚identit‘. Úředníci vyplní jméno sice podle svého nejlepšího vědomí, ale špatně. A dotyčný má pak doklady na různá jména. Jde o chybu při transkripci, jednotlivá písmena ve jméně. Ne že by jim přidělili jiné jméno.
Když jste mluvil o problému s prokazováním dosažené kvalifikace, myslel jste to tak, že nemají třeba vysokoškolský diplom? Nebo je problém s uznáváním vzdělání?
Obojí. Opět mám čísla z loňského podzimu a podle nich 81 procent žadatelů o azyl nemělo žádný úřední doklad. Nebyli schopni prokázat vůbec nic. Pokud mohou prokázat dosažené vzdělání, tak jim většinou úřady kvalifikaci neuznávají. Měli jsme tu případ lékárníka ze Sýrie, který byl schopen prokázat vše, úřady mu kvalifikaci uznaly a on tak mohl začít pracovat. Když ale zjistil, že by nadřízenou měla být žena, odmítl. Prohlásil, že pod ženskou dělat nebude. Další příklad. Byli tu dva Iráčané a oba tvrdili, že jsou truhláři, ale neměli to jak prokázat. Jistý saský truhlář řekl, že je zaměstná na zkoušku. Jeden se k práci, respektive ke dřevu neuměl vůbec postavit. Ten druhý byl tak šikovný, že si ho dotyčná firma chtěla nechat, ačkoliv byla jeho žádost o azyl zamítnuta.
Mají Sasové v souvislosti s migrací strach o práci?
O práci strach není, té je zatím poměrně dost. A je zde ve spoustě oborů opravdu velká poptávka po kvalifikované pracovní síle. V této souvislosti jsou daleko větší obavy ze sankcí vůči Rusku. Saské firmy naléhají na jejich brzké ukončení, jinak hrozí ztráta trhu, zakázek, tím i práce.
Migranti budou potřebovat v pohraničí bydlet. Myslíte si, že mohou obsadit prázdné byty, kterých je v Görlitz nebo Žitavě plno?
Určitě ano. Volných bytů je dostatek. Některé obce teď dokonce i revidují plány na demolici, protože neví, jestli se ty objekty nebudou muset předělávat pro potřeby uprchlíků.
Chápou němečtí obyvatelé strach Poláků nebo Čechů z migrace, byť se jich zatím netýká? Nebo jejich postoj vesměs odsuzují a nerozumí jim?
Saská mentalita je v tomto směru asi odlišná od české. Pro mne překvapivě se velké množství lidí angažuje dobrovolně ve svém volnu a snaží se uprchlíkům pomáhat. Ať to jsou například společné vaření, dobrovolná výuka němčiny nebo sportovní aktivity. Velice často ale zaznamenávám názor, že se k problému spolu s Maďary stavíme dobře, a že je to lepší postoj, než si sem všechny zvát. Na druhou stranu se setkávám i dost často s tím, že německým firmám nevadilo prodávat zbraně do regionů, ze kterých nyní přichází žadatelé o azyl, a že tedy na vzniklé situaci mají spolupodíl. Německo a i Žitava má historicky značné zkušenosti s uprchlíky. Ale místní obyvatelé, pokud mají zájem o dění v České republice, chápou tyto obavy. Jinými slovy, na odsuzování jsem nenarazil.
