Na konci března 2015 oba navštívili spolu s dalšími muži hrob Anežky Hrůzové i místo, kde byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna.
Na místě pak zanechali ceduli s její fotografií, k níž mimo jiné napsali: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Pod text se podepsali Bartoš a Zemánek. Fotky z Polné pak zveřejnili.
Za protižidovsky laděný text na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, který je v Brně radním za politické hnutí Žít Brno.
Podle policejní mluvčí Dany Čírtkové budou podrobnosti k obvinění zveřejněny v nejbližší době.
Podle Doležela čin Bartoše a Zemánka podněcoval a vybízel k rasové nesnášenlivosti a k řešení židovské otázky, což je termín bytostně spjatý s holokaustem a masovým vyvražďováním Židů během druhé světové války.
Anežku Hrůzovou zavraždili v Polné na Jihlavsku v březnu roku 1899. Případ tehdy plnil stránky tisku. Ze zločinu byl obviněn a odsouzen Žid Leopold Hilsner.
Jak se však později ukázalo, neprávem. V té době ale případ rozvířil obrovskou vlnu antisemitismu. Zmiňované období historici nazývají hilsneriádou.
Členové Klubu Za historickou Polnou se nyní s berlínským lékařem Petrem Vašíčkem snaží dosáhnout právní rehabilitace Hilsnera. Vědí, že to nebyl žádný svatoušek, ale jak upozorňují, postavil se za něj i první československý prezident T. G. Masaryk.
Pro rehabilitaci Hilsnera se již dříve vyslovil rovněž významný italský právník Mario Umberto Morini. „Nespravedlnost spáchaná na Leopoldu Hilsnerovi musí být v každém případě odčiněna. Jeho rehabilitace musí být dosaženo nejen z historického pohledu, ale také především z pohledu justičního,“ konstatoval Morini.
Ostrá slova má Adam B. Bartoš i pro imigranty:
5. ledna 2016 |
