Plavání v řece na Štědrý den berou plzeňští otužilci jako tradiční zpříjemnění Vánoc, ale také jako poslední trénink před Memoriálem Alfréda Nikodéma, který se plave v Praze ve Vltavě vždy na Štěpána. Letos si někteří otužilci naoko stěžovali na příliš teplou vodu v Úhlavě, která měla kolem pěti stupňů.
„Pozor! Směr voda studená. Připravit! Můžeme. Teď!“ zavelel přesně ve třináct hodin šéf plzeňských otužilců Pavel Vituj. Jenže místo přesunu k vodě se plavci dali do zpěvu koledy Narodil se Kristus pán.
Pak i s malým Ježíškem se svatozáří položeném na záchranném kruhu se všichni postupně ponořili do řeky. Sto metrů proti proudu a stejnou vzdálenost nazpátek uplaval i muž s malým vánočním stromečkem na hlavě a ozdobou místo náušnice, kominík i s žebříkem, tři králové nebo andělé.
U břehu otužilce sledovaly desítky lidí, z nichž mnozí na sluníčku usrkávali svařák nebo grog.
„Voda je letos nějaká teplá,“ stěžovala si naoko jedna z plavkyň, když se po sto metrech otočila u postavy vodníka na větvi nad řekou, a vracela se zpátky ke schodům vedoucím z vody.
Poprvé si byl na Štědrý den zaplavat v Úhlavě Radek Ulman z Plzně. „Bylo to tvrdší, než jsem očekával. Jedu se potápět do Norska, tak trénuju. V minulosti jsem se potápěl na Islandu, v Norsku, ale česká řeka byla zatím nejvíc. Jak člověk vleze do vody, okamžitě to začne pálit, jak se prokrvuje tělo. Je to příjemné a zdravé,“ shrnul Radek Ulman.
