Stará bouda shořela až do základů, když jeden z řemeslníků neuhlídal plamen letovací lampy. Budova přestavěná v 19. století hrabětem Janem Harrachem mohla těžko odolávat, byla totiž z větší části dřevěná a oheň se rychle šířil i kvůli větrnému počasí.
„Domovník se dvěma děvčaty nemohl závratnou rychlostí se rozrůstající oheň uhasit, a tak zbyly z boudy jen ohořelé trosky,“ popisoval ničivý požár časopis Krkonoše, který mapoval historii proslulé boudy.
O necelé čtyři roky později v červnu 1969 už položili základní kámen k nové boudě a 15. listopadu 1975 ji slavnostně otevřeli. Budova navržená architektem Zdeňkem Řihákem zahrnuje hotel se dvěma restauracemi a 79 pokoji pro 120 hostů.
V listopadu turisté platí polovic
Na Labské nyní slaví dvojí kulaté výročí tím, že turistům v listopadu nabízejí ubytování za poloviční cenu. Chtějí se pochlubit, jak pokročili ve stavebních úpravách.
„Rádi přivítáme další zájemce. Ozvalo se nám už několik set lidí, kterým jsme zaslali informace. Už teď máme nadprůměrný počet rezervací pokojů, ale netroufám si to srovnávat, protože před rokem jsme ještě neměli opraveno tolik pokojů a kapacita byla nižší,“ říká Jiří Chvojka z Labské boudy.
Rekonstrukce budovy začala před více než dvěma lety opravou pokojů, rozvodů vody a topení. Od loňského podzimu prochází zásadní změnou také technologie vytápění. Místo ekologicky rizikovými topnými oleji se bude na Labské nově vytápět dřevem a uhlím. Příští rok už by měla fungovat nová kotelna.
Letos procházely opravou hlavně vnitřní prostory, některé pokoje, společenská místnost a rozvody. Řemeslníci pracovali také na části opláštění.
„Na místě Labské boudy se prodával kozí sýr, mléko a kořalka už od roku 1830. Tehdy šlo o malou budku z kamení, kůry a roští. Dnes se snažíme napravit socialistický realismus a Labské boudě jsme letos v rámci pokračující rekonstrukce vtiskli přívětivější podobu,“ řekla spolumajitelka Labské a Luční boudy Klára Sovová.
Nákladná rekonstrukce se plánuje do roku 2020. Pak by upravená bouda měla vyhovovat současným nárokům turistů a bude i co nejvíc ekologicky neutrální. Labskou boudu provozuje společnost AEZZ, která vlastní také Luční boudu.
O Labské boudě:V roce 1830 v místech dnešní Labské boudy začala v improvizovaných podmínkách v malé budce podnikavá žena zvaná die Blasse („stará Blažková“) prodávat kozí sýr, mléko a kořalku. Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice nad Jizerou rozšířili původní primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování návštěvníků. V letech 1878 až 1879 přestavěl boudu hrabě Jan Harrach a dalšími přístavbami ji zvětšoval ještě v letech 1888 až 1889. V roce 1913 přímo na Labské boudě zemřel lyžař Bohumil Hanč při závodu na 50 kilometrů. Od roku 1934 byl nájemcem Bedřich Hloušek, významný milovník hor a vlastenec, jehož život skončil po zatčení gestapem. Později si objekt pronajal Josef Zapadlo. Dne 6.11.1965 bouda kvůli neopatrnému zacházení řemeslníků s benzínovou lampou vyhořela. V červnu 1969 byl položen základní kámen nové, moderně pojaté devítipatrové železobetonové panelové budovy, jež byla slavnostně otevřena dne 15. listopadu 1975. Budova je umístěna ve svahu, hlavní vchod je v úrovni nejvyššího podlaží. Do roku 1996 ji provozovaly Krkonošské hotely – státní podnik. V říjnu 1996 byla Labská bouda v rámci velké privatizace odprodána soukromé firmě. Po rekonstrukcích v letech 1998 až 2004 byla znovuotevřena. Od září 2012 ji provozuje společnost AEZZ. |
