„Dosud jsme se věnovali dvaaosmdesáti klientům, ale o takzvané kognitivní rehabilitace je čím dál větší zájem, proto jsme se rozhodli otevřít další prostory,“ uvedla ředitelka Mens Sany Jaroslava Saidlová.
Centrum trénování paměti slouží především lidem s poškozenými poznávacími schopnostmi, tedy těm, kteří prožili trauma, jsou po cévní mozkové příhodě nebo trpí duševním onemocněním.
„Jsme tady pro lidi každého věku, i když prozatím hlavně pro dospělé, takže i pro důchodce. Ale do budoucna bychom se rádi co nejvíce otevřeli také veřejnosti. Chtěli bychom být místem s oddechovými aktivitami,“ podotkla Saidlová.
Nové Centrum trénování paměti vzniklo v bývalé mateřské škole v Bulharské ulici. Díky MHD je místo snadno dostupné, jezdí tam tramvaje i autobusy. „Zatímco dříve jediná naše počítačová učebna sloužila k více účelům - klienti se v ní učili cizí řeči i těsnopis, nyní se v ní věnují pouze kognitivní rehabilitaci,“ sdělila Saidlová.
Mimo počítačovou učebnu je v Centru také ateliér, kde si klienti procvičují jemnou motoriku. Kreslí, malují, věnují se grafickým technikám. A je tady i skupinová místnost, v níž se zase věnují pohybu - józe nebo tai-či.
Počítače a rehabilitace
„Pro trénování paměti používáme různé metody, například počítačové programy, které rovnou vyhodnocují, jak je na tom ten který člověk s pamětí, dále různé kognitivní a rehabilitační pomůcky, ale i cvičení, k nimž je zapotřebí jen obyčejná tužka s papírem. Ty si oblíbili hlavně starší lidé, kteří mají za úkol třeba přečíst slovo, v němž jsou místo několika písmen číslice. Pro zdravé lidi je to jednoduché, vědí, že nejdůležitější je první a poslední písmeno, podle nich si slovo domyslí a přečtou, ale pro lidi po mozkové mrtvičce je takový úkol složitý,“ vysvětlila Saidlová.
Uživatelům se věnuje i psycholog, který se podílí na plánu rehabilitace a na nastavení tréninku u jednotlivých lidí. Činnosti hradí zčásti ostravský magistrát, zčásti sociální služba.
„Již nyní máme dlouhý seznam těch, kteří jsou ještě v produktivním věku, ale chtějí si trénovat paměť a navštěvovat kurzy kresby, malby, tvůrčího psaní. Jenže teprve začínáme a přednost mají lidé s postižením,“ řekla Saidlová.
Jak uvedla, přibývá mladých lidí, kteří trpí závažnými neurologickými nemocemi, například jsou po cévní mozkové příhodě, a v poslední době se také objevují případy, kdy u mladých lidí již v raném věku propukají chronická duševní onemocnění.
„Všechny tyto události mají obvykle za následek narušení činnosti mozku a poznávacích funkcí. Bez tréninku a průběžné podpory by byl návrat člověka do běžného života velmi obtížný,“ doplnila Saidlová.
