Odborníci na paměť odhadují, že 50 procent všech lidí po šedesátce je postiženo takzvaným věkem ovlivněným zhoršením paměti. Po sedmdesátce tento počet stoupá nad 70 procent.
"Většina populace považuje problémy s pamětí za nevyhnutelné. Nedá se proti nim nic dělat stejně jako proti zhoršení fyzické kondice i duševních schopností. Pravdou však je, že pokud jde o naši paměť a její fungování, máme svůj osud víceméně ve vlastních rukou," vysvětluje lékař Jakub Hort z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Jak zlepšovat paměť- učte se cizí jazyky |
Pro poruchy paměti totiž obecně platí to samé co pro svaly. Když je používáme a posilujeme, jsou silné, pokud je nepoužíváme, atrofují a zmenšují se. S pamětí to je stejné.
"Na buněčné úrovni je totiž tvorba paměťové stopy doprovázena změnou tvaru zakončení nervových buněk s tvorbou nových bílkovin. Tento proces je možný v každém věku a i během onemocnění, ačkoli je zde významně omezen. Používáním a trénováním nervových zakončení udržujeme celý systém plasticity mozku v dobré kondici. Platí proto, že používáním a trénováním paměti si vytváříme rezervu pro případné onemocnění v budoucnu," vysvětluje odborník Hort.
Luštěte a čtěte
Jak tedy paměť cvičit, aby byla pořád v kondici? Není to tak složité: zajímejte se o své okolí a aktivně s ním komunikujte, čtěte knihy, poslouchejte hudbu, počítejte sudoku, luštěte křížovky, učte se novým věcem, hrajte šachy a bridž. Nezbavujte se svých zájmů a koníčků a snažte se pravidelně hýbat.
Poruchy paměti jsou časté ve stáří, ale mohou se vyskytovat již od středního věku. Některé z nich nejsou nebezpečné, jiné však mohou znamenat první příznaky onemocnění.
Mozek může být postižen zánětem, nádorem, cévním onemocněním, alkoholem, metabolicky, léky nebo se již může jednat o počínající Alzheimerovu chorobu, která je nejčastější demencí.
