Samice, která celý život od narození strávila ve dvorské zoo, byla už posledním jedincem svého druhu v Evropě.
„Nabiré měla zdravotní komplikace delší dobu. Protože šlo o jednu z posledních žijících samic svého druhu na Zemi, zoo co nejrychleji zabezpečila odběr genetického materiálu, který by mohl pomoci ve snaze o záchranu severních bílých nosorožců,“ řekl krajský radní pro oblast cestovního ruchu Otakar Ruml.
„Jde o těžko popsatelnou ztrátu. Nabiré byla nejvlídnější nosorožec, kterého jsme v zoo chovali. Nejde však jen o to, že jsme ji měli velice rádi. Její smrt je především symbolem katastrofického úbytku nosorožců v důsledku nesmyslné lidské chamtivosti. Smrt Nabiré přiblížila další zvířecí druh k úplnému vyhubení,“ uvedl ředitel zoo Přemysl Rabas.
Smrt dalšího z hrstky nosorožců komentoval na Facebooku Miroslav Bobek, který byl v roce 2000 u živého přenosu na internet, když samice Nájin porodila malou Fatu.
„Spadl mi kámen ze srdce. Podařilo se nám najít staré VHS kazety, které nelze žádným způsobem nahradit. Měl bych se radovat, ale dívám se na ně a je mi smutno. Zachycují něco, co už se nikdy nebude opakovat. Narození úplně posledního severního bílého nosorožce,“ napsal ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Nabiré zůstane pro vědecké účelyZoo loni v září spálila 23 nosorožčích rohů o celkové hmotnosti 53 kilogramů. Kampaní Burn horns! (Spalte rohy!) upozornila na nesmyslné zabíjení nosorožců a ponechala si jediný roh severního bílého nosorožce pro vědecké účely. |
Nabiré se narodila 15. listopadu 1983 v Zoo Dvůr Králové jako teprve druhý nosorožec severní bílý odchovaný v lidské péči. Celý život prožila ve Dvoře Králové.
„Patologická cysta uvnitř těla Nabiré byla obrovská, po vypuštění tekutého obsahu vážila ještě 40 kilogramů. Neexistovala žádná možnost, jak ji léčit,“ uvedl zoolog Jiří Hrubý (o loňském pokusu odsát cystu více čtěte zde).
O záchranu usilují čtyřicet let
Zoo se věnovala severním bílým nosorožcům asi čtyřicet let. Kromě Nabiré, která žila ve Dvoře, umístila zoo tři zvířata do rezervace v keňské Ol Pejetě a jednu samici do zoo v americkém San Diegu.
Ve volné přírodě už severní bílí nosorožci zřejmě vyhynuli, poslední stopy jejich přítomnosti byly průkazně zaznamenány ve střední Africe v roce 2007. Vyhubili je pytláci kvůli poptávce po rohovině jako údajně léčivém prostředku a kulturním artefaktu v některých zemích východní Asie a Arabského poloostrova.
Do zoo ve Dvoře Králové byli severní bílí nosorožci přivezeni v roce 1975 z jižního Sudánu, šlo o skupinu čítající dva samce a čtyři samice. Z této zakladatelské skupiny dva jedinci ještě žijí - samec Sudán je v keňské Ol Pejetě (Sudána stráží ozbrojenci, více čtěte zde) a samice Nola je umístěna v kalifornském San Diegu.
Kromě nich jsou na světě ještě dvě samice, matka Nájin a dcera Fatu, které se obě narodily v dvorské zoo, odkud byly v roce 2009 společně se samcem Sudánem převezeny do Keni (samice dosud nezabřezly přirozenou cestou, zoo zkusí umělé oplodnění, více čtěte zde).
Zdravý vaječník uhynulé Nabiré prozkoumají v Itálii
Zoo se snažila využít ještě i jednatřicetiletou Nabiré při rozmnožování druhu. Zabřeznout už sice nemohla, protože její děloha byla vyplněna velkým množstvím malých cyst. Její levý vaječník se však zdál být zdravý, takže Nabiré se teoreticky mohla stát dárkyní buněk, které by se daly využít k vytvoření embrya v umělých podmínkách. Embryo by pak případně mohla donosit jiná samice.
Vedení zoo potvrdilo, že kvůli této teoretické naději byl samici okamžitě po úhynu odebrán potenciálně zdravý vaječník a odvezen do specializované laboratoře v Itálii. Odebrali jí rovněž vzorky několika různých typů tkání, které by mohly být využity pro budoucí techniky umělého oplodnění.
Dvorská zoo chce se svými partnery pokračovat ve snahách o přežití severních bílých nosorožců. „Cítíme jako svou povinnost pokusit se je zachránit. Jsme jediní, snad ještě se San Diegem, kdo to díky množství nasbíraného biologického materiálu může udělat. I když jsme si samozřejmě vědomi, že šance na úspěch je malá,“ řekl ředitel zoo Přemysl Rabas.
