Ceny mléka začaly klesat v souvislosti s letošním dubnovým zrušením mléčných kvót. Do té doby státy Evropské unie měly stanovené množství mléka, které mohou vyprodukovat, teď záleží na každém chovateli.
Od té doby podle Jana Záhorky z Agrární komory ČR klesla výkupní cena mléka o více než korunu a přiblížila se osmi korunám za litr.
„Jak se cena začne dostávat pod osm korun za litr mléka, tak je to úplně špatně,“ uvedl šéf krajské agrární komory v Plzni Jaroslav Šíma.
Komora podle něj usiluje o to, aby stát zasáhl intervencí. „Od ministra zemědělství jsem slyšel, že stát zasáhne, až když klesne cena pod 7,20. Zásah by ale měl přijít dřív, už když cena klesne pod osm korun,“ popsal Šíma.
Místopředseda představenstva firmy Meclovská zemědělská Václav Kocour uvedl, že se jedná o kalamitní situaci.
„Náklady na krmiva oproti loňsku neklesly, za mléko jsme ale v květnu dostali o korunu padesát méně než loni a cena stále padá. Naše firma měla loni tržby za mléko 91 milionů korun, do konce května jsme dodali o 304 tisíce litrů mléka víc než loni, přitom oproti loňsku evidujeme v tržbách ztrátu dva miliony korun. A kdybychom nedodali víc mléka, tak jsme byli v pětimilionovém minusu,“ popsal Kocour, podle kterého jsou v Plzeňském kraji podniky, kde náklady převyšují cenu mléka, a produkce mléka tedy přináší ztrátu v hospodaření.
Snížit náklady podle něj podniky mohou buď vybitím stád nebo omezením krmné dávky, když krávy nedostanou například tolik sóji či řepky.
Tím se však sníží množství nadojeného mléka a na původní množství už se kráva během zhruba desetiměsíčního laktačního cyklu nevrátí. „To je hloupost, protože bychom na to ještě víc doplatili v budoucnosti,“ uvedl Kocour.
Podle něj by měl zasáhnout stát. „Jestli to takto půjde dál, budeme mít z živočišné výroby ztrátu jako hrom a rostlinnou výrobou to nenahradíme,“ popsal Kocour.
Ministerstvo chystá několik opatření, která může podle ministra Mariána Jurečky uvést v život od 1. ledna příštího roku. „Dvě třetiny chovatelů jsou určitě konkurenceschopné, ale v Rakousku, Německu či ve Francii do toho vstupuje větší míra jejich národní podpory,“ poznamenal Jurečka pro ČTK a zmínil, že Česko naráží na omezený rozpočet a snahu snižovat jeho deficit.
Podle ministra se bude evropská produkce v nadcházejícím období nadále zvyšovat. Zvýší se stavy dojnic i užitkovost. „Ta se za posledních 15 až 20 let dramaticky zvedla,“ řekl.
Vidí však příležitost k vyššímu odbytu na domácím trhu i v zahraničí. „Loni jsme měli záporné saldo 17 miliard korun. Troufám si říct, že za deset miliard jsme schopni si vyrobit potraviny sami,“ řekl Jurečka.
V Asii je poptávka po sušeném mléce
V zahraničí vidí velký potenciál v Asii, kde se zvyšuje poptávka především po sušeném mléce.
Václav Kocour, který v zemědělství pracuje od roku 1967, zavzpomínal, že do roku 1989 stát dotoval potraviny. „Teď je na tom z hlediska dotací nejlépe ten, který dělá jen rostlinnou výrobu. Kdo dělá intenzivně živočišnou i rostlinnou, je na tom špatně. Ti, kteří skoupili pozemky v podhůří, získávají dotace na hektar a nevědí, co s penězi,“ konstatoval.
Po vybití stád skotu podle něj hrozí, že bez produkce chlévské mrvy se bude snižovat úrodnost půdy. „Stát se musí rozhodnout, jestli chce půdu k produkci potravin, nebo jen k tomu, aby dotvářela krajinu a sem tam zde něco vyrostlo,“ řekl.
Na otázku, zda by nebyl řešením vývoz mléka do Německa, kde mlékárny platily loni o korunu až 1,50 koruny víc, Kocour odpověděl, že přeorientovat se na německé mlékárny je těžké, protože už nebudou chtít brát další české mléko, když se po zrušení kvót může výrazně zvýšit produkce německých farmářů.
Podle Záhorky se snižování výkupní ceny mléka může dotknout více menších chovatelů, protože mlékárny s nimi kvůli vyšším nákladům na svoz mléka ruší smlouvy. Šancí jsou podle něj odbytová družstva. Šíma uvedl, že důsledkem stlačování cen mléka může být další skupování podniků v problémech silnějšími hráči na trhu.
