Rád bych rychle ukončil zaměstnání. Je možné tak učinit třeba i ze dne na den? Nechci mít výpovědní dobu.
Skutečně se v některých případech dá odejít z práce, jak píšete „ze dne na den“, ale přesto musí být splněny některé podmínky. Předpokládám, že máte na mysli pracovní poměr charakterizovaný pracovní smlouvou a jeho okamžité rozvázání ze strany zaměstnance. Popíši několik takových případů:
Hledáte novou práci?Dali jste v práci výpověď a hledáte novou práci? Vybírejte z aktuálních volných pracovních pozic na jobDNES.cz. |
- Zrušení pracovního poměru ve zkušební době - zaměstnanec může ve zkušební době kdykoliv zrušit pracovní poměr, a to i bez uvedení důvodu. Zrušení musí být provedeno písemně a pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení zaměstnavateli, není-li v něm uveden den pozdější. Podmínkou je, aby zkušební doba byla písemně sjednána. Nesmí být delší než tři měsíce a u vedoucích zaměstnanců delší než šest měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru.
- Rozvázání pracovního poměru dohodou - k tomuto způsobu je třeba uzavřít se zaměstnavatelem písemnou dohodu. Zaměstnavateli je možné kdykoliv navrhnout uzavření dohody a předložit mu i text, v němž bude uvedeno datum, které zaměstnanec navrhuje jako den rozvázání pracovního poměru.
Může být stejné jako datum předložení návrhu dohody či žádosti o rozvázání pracovního poměru tímto způsobem. Je účelné tuto žádost náležitě zaměstnavateli zdůvodnit, přičemž důvody lze uvést i v dohodě. Pokud s takovým řešení bude zaměstnavatel souhlasit, můžete i takto „odejít z práce ze dne na den“. V praxi však půjde spíše o výjimečné případy. - Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem - zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo podle rozhodnutí příslušného správního orgánu, který posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné, pro něho vhodné práce.
Druhou možnost zaměstnanec má, pokud mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), ale dokonce jen jakoukoliv její část, a to do 15 dnů po uplynutí období splatnosti mzdy (platu), jak je stanovena v zákoníku práce. Což tedy je 15 dnů po uplynutí posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu či plat.
Příklad: Mzdu za duben je třeba zaměstnanci nejpozději uhradit 31. května. Pokud se tak nestane, tak nejdříve 16. června může zaměstnanec doručit zaměstnavateli doklad o okamžitém zrušení pracovního poměru a pracovní poměr dnem tohoto doručení ihned skončí.
Pokud ale nesplňuji žádnou z uvedených možností?
Nepřijít do práce je rizikové. Zaměstnanec se prostě nemůže jen tak rozhodnout, že již další den do práce nepřijde. Pokud by to přesto učinil, zaměstnavatel po vás může požadovat a případně i vymáhat náhradu škody, která mu takovým protiprávním jednáním zaměstnance vznikla. Případně po nějaké době sám sáhne k ukončení pracovního poměru, např. výpovědí či jeho okamžitým zrušením.
