Sankce jsou celoevropský problém, který musí být v rámci celé Evropy vyřešen, prohlásil Tsipras na tiskové konferenci. Řecké hospodářství podle něj odvetnými ruskými sankcemi velmi utrpělo.
„Byla to ruská odpověď na sankce Evropské unie, s nimiž nesouhlasíme,“ připomněl stanovisko řecké levicové vlády, která sankční spirálu opakovaně označuje za slepou uličku evropské diplomacie.
„Řecko bylo v rámci EU nuceno vyhlásit sankce proti Rusku a neneseme vinu za to, že jsme museli odpovědět stejně,“ konstatoval Putin.
Putin odmítl, že by Rusko zrušilo zákaz dovozu potravin z Řecka. „Naše opatření platí pro celou Evropskou unii. Nemůžeme udělat výjimku pro žádnou zemi,“ dodal Putin.
Ohledně případné ruské finanční pomoci podlomené řecké ekonomice Putin prohlásil, že žádná podobná žádost z řecké strany ve středu nepřišla. Rusko má nicméně zájem finančně podpořit řecké projekty, jejichž výnos by mohl přispět k umoření existujících řeckých dluhů. Případných privatizačních projektů řecké vlády se Rusko podle Putina zúčastní.
Obě země se dohodly na společných investicích do zemědělství a ruského potravinářského průmyslu. Jednou z možností spolupráci by mohla být stavba nového plynovodu Turkish Stream, který by vedl z Ruska přes Černé moře do Turecka.
„Nové jaro“ vztahů
Putin s Tsiprasem podepsali společné prohlášení, v němž podle agentury TASS vyzvali ostatní země, aby se v mezinárodních vztazích zdržely použití síly nebo hrozby silou. Oba státníci podpořili minské dohody o příměří na východě Ukrajiny a zdůraznili, že jejich dodržování je jedinou schůdnou cestou k řešení konfliktu v Donbasu. Tspiras svou nynější návštěvu označil za začátek nového jara ve vztazích mezi Řeckem a Ruskem.
Západní věřitelé těžce zadluženého Řecka, závislého od roku 2010 na masivní zahraniční pomoci, hledí na Tsiprasovu návštěvu v Moskvě jako na další pokus Atén využít vztahů s Ruskem jako potenciální trumf při vyjednávání o splácení dluhů. Někteří analytici považují Tsiprase za možného „trojského koně“ Moskvy v Evropské unii.
Řecko nyní žije od jedné splátky dluhu ke druhé a peníze na jejich úhradu získává stále obtížněji. Na trh dlouhodobých dluhopisů nemá přístup a oficiální zahraniční věřitelé mu odmítají uvolnit zbytek financí ze záchranného balíku, dokud se s novou řeckou vládou vedenou radikální levicí nedomluví na dostatečném programu reforem.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
