Nejznámější realizace podle návrhů Bohuslava Fuchse v Brně
|
„Nejde ale o žádného lokálního architekta,“ zdůrazňuje znalec Fuchsova díla, architekt Jan Sapák. „Myslím si, že ho lze považovat za největšího a nejvlivnějšího českého architekta 20. století, jednoho ze zhruba deseti nejdůležitějších v Evropě. Vysoké mezinárodní renomé a vliv mají jeho realizovaná díla v podobě pavilonu města Brna na zdejším výstavišti, hotelu Avion, lázní Zábrdovice, Masarykova studentského domova, ženské školy Vesna, výkropní kaple na Ústředním hřbitově a velmi významných je asi ještě deset dalších staveb,“ vypočítává architekt Sapák.
Vynikající světová architektura Bohuslava Fuchse tedy provází obyvatele a návštěvníky Brna doslova na každém kroku. Navíc se v jeho práci skloubila praktická užitnost staveb s jejich humánním étosem, například lázně v Zábrdovicích mají vrcholnou úroveň a přitom byly určeny k rekreaci a očistě dělnických vrstev, které bydlely v okolí a pracovaly v blízkých továrnách.
Ze zedníka skvělý architekt i pronásledovaný tvůrce
Sám Fuchs totiž pocházel ze skromných poměrů. Vyučil se nejdříve zedníkem, až pak navštěvoval gymnázium v Holešově i průmyslovou školu stavební v Brně. V roce 1916 ho pak architekt Jan Kotěra přijal na Akademii výtvarných umění. V roce 1921 založil Fuchs se svým kolegou ze studií Josefem Štěpánkem společný ateliér.
Pak mu ovšem tehdejší brněnský městský architekt Jindřich Kumpošt nabídl místo v architektonickém a regulačním oddělení Stavebního úřadu v Brně. A od roku 1923 žil Fuchs trvale v Brně, které mu nabídlo skvělé stavební příležitosti. Založil zde i rodinnou firmu AKA, která navrhovala i vyráběla patrně nejlepší bytové zboží a umělecké předměty v tehdejším Československu.
Po únorovém převratu 1948 začali však Fuchse tehdejší mocipáni vytlačovat z veřejných zakázek, vlastní projekční ateliér i firmu AKA musel zavřít. Od roku 1945 sice Bohuslav Fuchs vyučoval na katedře urbanismu brněnské techniky a až do roku 1958 působil s přestávkami i jako děkan fakulty architektury a pozemního stavitelství, ale na konci 50. let ho z politických důvodů ze školy definitivně vyhodili.
Vyřešil i problém hlavního nádraží
Podle Jana Sapáka byl Bohuslav Fuchs i předním spolutvůrcem moderního urbanismu. „On sám se cítil být víc urbanistou než architektem. A byl v tomto směru jedinečný, asi hned vedle slavného architekta Le Corbusiera, protože jinak neměla většina velkých architektů příležitost se urbanismu tolik věnovat,“ popisuje Sapák a dodává, že Fuchs vyhrál také snad pět opravdu významných urbanistických soutěží. „To samo o sobě vůbec není málo,“ zdůrazňuje architekt.
A jako skvělý urbanista se architekt několikrát vyslovil i k palčivě vnímanému problému dnešního Brna, totiž k poloze jeho hlavního nádraží.
„Například na konci roku 1927 získal Fuchs s partnery Sklenářem a Peňázem druhou cenu v urbanistickodopravní soutěži za proslulý návrh Tangenta, který mimo jiné řešil i polohu nádraží, a to ve dvou rovnocenných variantách, tedy v dosavadní poloze zvětšené o jedno nástupiště a v poloze odsunuté, ovšem jen k ulici Opuštěné, kde dnes stojí benzinové pumpy,“ vysvětluje Sapák.
Soutěže byly klíčem k vysoké úrovni architektury
„Zásadně významný je Fuchsův vztah k návrhovým architektonickým soutěžím,“ uvádí další aspekt architektovy osobnosti Sapák a popisuje, že sám Fuchs byl nejen horlivým soutěžitelem, ale také propagátorem takových soutěží. „Několik jich vyhrál, ale také mnohé připravoval. Několikrát byl i v porotě, například jednou i po boku Le Corbusiera v soutěži na nové Baťovy domky,“ připomíná architekt.
Velký rozvoj soutěží i jejich samozřejmé a pravidelné uplatnění, za které Fuchsovi také vděčíme, mělo podle Sapáka zvlášť prospěšný vliv na vysokou úroveň architektury i stavění v meziválečné době. „Z vyhraných soutěží postavil Fuchs právě zábrdovické lázně, Masarykův studentský domov, Moravskou banku na náměstí Svobody, poštu vedle hlavního nádraží a další,“ vypočítává Sapák.
Hořký konec. Nejdřív přišla normalizace, potom nehoda
Politická obleva konce 60. let sice dovolila, že Fuchsovi udělili v roce 1968 titul národního umělce, ale pak do naší země dorazila s ruskými tanky normalizace. A poté se navíc Bohuslav Fuchs jako spolujezdec při cestě do Prahy těžce zranil. Když 18. září 1972 ve svých sedmasedmdesáti letech na následky zranění zemřel, smuteční hosté museli projevit osobní odvahu, pokud jej chtěli vyprovodit na jeho poslední cestě.
Hrob skvělého architekta najdeme na Ústředním hřbitově. Zdobí jej odlitek jeho ruky, jak ji na náhrobek otce navrhl syn Kamil Fuchs, rovněž architekt a urbanista.
Bohuslav FuchsArchitekt a urbanista, čelný představitel brněnské funkcionalistické školy, se narodil 24. března 1895 ve Všechovicích, je to tedy přesně 120 let. V letech 1923 až 1929 byl architektem brněnského stavebního úřadu, v letech 1947 až 1958 univerzitním profesorem a děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství v Brně. Jeho práce na škole však byla zákulisně omezována a sabotována. Po roce 1958 byl inscenovaně obviněn z šedé ekonomiky a odsouzen. Přístup k němu se v 60. letech zlepšil. Roku 1968 za pražského jara získal titul Národní umělec. Byl neobyčejně plodný, je mu přičítána realizace nejméně 163 staveb. Zemřel 18. září 1972 v Brně na následky dopravní nehody. |
