Zakázky plánuje ministerstvo zadat přes agentury European Defense Agency (EDA) a NATO Support Agency (NSPA) i výběrovými řízeními v Česku. Evropské agentury snadněji získávají množstevní slevy, armáda tak může přes ně výrazně ušetřit. Cenu lze srazit i díky spolupráci s dalšími státy.
„Pro vzdušné síly chceme nakoupit munici v hodnotě 82 milionů (rakety, pumy a klamné cíle), pro pozemní síly v hodnotě 1,321 miliardy (například řízené střely SPIKE, munici pro minomety a ruční zbraně),“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Konečná cena je však podle ní závislá na výsledcích tendrů. Resort předpokládá, že střelivo dostane letos nebo příští rok.
Přes NSPA chce například ministerstvo nakoupit 2 500 klamných cílů pro letoun CASA a modernizovaný vrtulník Mi-171, které slouží k ochraně těchto strojů před moderními přenosnými protiletadlovými řízenými střelami. Pro bitevníky L-159 a modernizované gripeny hodlá opatřit 80 leteckých pum k ničení pozemních cílů. Dalších 720 neřízených raket bude určeno pro vrtulníky Mi-24.
Zásoby střeliva se tenčily, vysvětluje nákupy ministerstvo
Armáda v posledních letech kvůli rozpočtovým škrtům na nákupech munice šetřila. Náčelník generálního štábu Petr Pavel loni v létě uvedl, že by vojáci potřebovali dokoupit střelivo za asi 5,6 miliardy korun. Zásoby munice by měly vojákům v případě bojů vydržet na 30 dnů, do té doby má podle plánů začít fungovat alianční systém zásobování. V případě krizového vývoje by nyní podle Pavla armáda zásoby včas nestihla sehnat.
„Spotřeba v předcházejících letech bohužel převyšovala objem pořízené munice, a stále tak narůstal deficit skladových zásob,“ poznamenala Zechmeisterová.
Vláda už loni v srpnu schválila zakázku za 759 milionů korun, kterou na podzim ještě navýšila o 300 milionů korun. Zakázka počítala mimo jiné s nákupem desítek milionů kusů střeliva pro útočné pušky, samopaly, pistole, kulomety i odstřelovací pušky (více čtěte zde).
