Slum Mensah Guinea na okraji hlavního města Ghany byl ještě před pár týdny domovem asi pěti tisíc lidí. Ti se sem sjížděli z celé země a budovali zde své skromné příbytky, odkud každý den vyjížděli do centra Accry za prací. Nyní je ze slumu hromada trosek. Lokální vláda zastoupená uskupením Accra Metropolitan Assembly (AMA) totiž nařídila jeho srovnání se zemí. Podle úřadů byla důvodem demolice epidemie cholery.
Region AccraSlumy na okraji Accry jsou podle úřadů důsledky příchodu neúměrného množství lidí z chudších regionů. Ghanský statistický úřad ve své souhrnné zprávě uvádí, že region co do počtu populace mezi lety 2000 a 2010 rostl o 38 procent z 2,9 milionů na 4 miliony obyvatel. V roce 2010 byl region Accra nejhustěji obydlenou oblastí Ghany. Na jednom kilometru čtverečním zde žilo 1 236 lidí. V roce 2000 to přitom bylo 895 lidí (kompetní zprávu statistického úřadu v angličtině najdete zde). |
„Za rozbřesku přijely buldozery v doprovodu lidí z úřadů. Ti všechny požádali, aby opustili své domovy,“ sdělil serveru The Guardian 29letý Eric Sarfo Adjei Brown, dnes už bývalý obyvatel slumu Mensah Guinea. „Všichni pobíhali kolem a celá naše komunita propadla chaosu,“ dodal Brown.
Úřady prý obyvatele strašily nákazou cholery, která se měla ve slumu šířit (více o choleře a jejích příznacích najdete zde). Na vystěhování dostali tři dny. Brown podle svých slov pracovníky úřadů upozorňoval, že žádná epidemie cholery ve slumu není. „Řekli jsme jim, že počet pacientů nakažených cholerou nebyl vyšší než deset a všichni už byli po léčbě propuštěni z nemocnice,“ uvádí Brown.
Naspořené peníze se lidem nikdy nevrátí
V celém regionu kolem Accry se do poloviny října se za letošní rok cholerou nakazilo 17 508 lidí, 114 jich na tuto nemoc zemřelo. Za minulý rok přitom na choleru nezemřel žádný pacient. Úmrtnost se však drží na úrovni 0,7 procenta. O smrtící epidemii se tak, obzvláště v prostředí slumu Mensah Guinea, hovořit nedá.
Po demolici se někteří lidé rozhodli vrátit do svých domovský regionů, jiní stále pracují v Accře a přespávají v troskách svých někdejších příbytků. Brown, který žil ve slumu Mensah Guinea bezmála šest let, po celou dobu pracoval jako místní elektrikář. Když buldozery srovnaly domy se zemí, zůstal bez práce a jedinou náplní dne je hlídání malého informačního stánku, který zřídili jeho sousedé na nedaleké pláži.
Slumy okolo Accry jsou podle úřadů velký problém. Jejich zničení však podle aktivistů není řešením.
Kousek od něj si každý den staví novou střechu nad hlavou 20letá Sarah Easelová. Chatrnou konstrukci z kamení a plechu jí však každé ráno poboří demoliční společnost. „Ukládali jsme si naše peníze u místních spořitelen. Ty však zmizely i s našimi penězi bezprostředně po demolici,“ smutní Sarah. Smlouvy, které uzavřela se spořitelnou, se navíc ztratily při demolici. Stížnosti a případná žaloba tak nepřipadají v úvahu.
Cholera jako zástěrka pro developery
Alhassan Ibn Abdalláh, projektový manažer nevládní organizace Slum Union of Ghana, která sdružuje všechny slumy na území Ghany, upozorňuje na zvláštní motivaci úřadů pro demolici Mensah Guinea. „Zabývám se problematikou slumů dost dlouho na to, abych pochopil skutečnou motivaci pro kroky úřadů. Většina výhrůžek a vypuzení obyvatel má jediný cíl – získat pozemky,“ myslí si Abdalláh. Lidé ze slumu Mensah Guinea upozorňují, že na pozemcích za pár let určitě vyrostou hotely a celá oblast bude sloužit komerčním účelům.
Agbogbloshie Nejproslulejším ghanským slumem je Agbogbloshie na předměstí Accry. Za posledních deset let se zde rozrostly obrovské skládky toxického elektronického odpadu, který sem směřuje zejména z evropských zemí. Skládky patří k vůbec největším na světě. Každý den se na nich pohybuje asi 40 tisíc lidí (fotoreportáž ze slumu Agbogbloshie najdete zde). Zdroj: Rozvojovka.cz |
Nepopírá to ani Victor Mensah, koordinátor výstavby z AMA. Na pobřeží města Accra je podle něj v plánu masivní výstavba již po několik desetiletí. Součástí projektu je mimo jiné výstavba rezidencí a turistických resortů. Výstavba by podle Mensaha měla začít už během příštího roku.
Náhradní bydlení pro lidi ze zničeného slumu však úřady hledat nebudou. Argumentují tím, že slum byl vybudován na cizím pozemku, který patří městu, tudíž se jedná o squatting. „Je rozdíl mezi skutečným slumem a obydlím squatterů. Squatterům nové bydlení nehledáme, to děláme pouze pro lidi, kteří žijí v opravdových slumech,“ tlumočil stanovisko úřadů Mensah.
Abdalláh si však myslí, že lidé žijící ve slumech jsou zbytečně nálepkováni jako ti na okraji společnosti, kteří pouze využívají stát. Přitom však nepotřebují mnoho. „Místo zničení jejich obydlí by bylo lepší, kdyby se jednoduše zlepšily podmínky pro jejich život. Nežádáme úřady o to, aby přišly a postavily nové domy. Potřebujeme jen kanalizační systémy, rozvod vody a elektřinu (...),“ tvrdí.
Následně by pak mohlo dojít na stavbu škol a zdravotnických zařízení, které by ze slumů udělaly skutečnou fungující komunitu. „Nepodporujeme růst slumů ve městech. Voláme po vylepšení současných slumů a zabránění rozvoje nových. Toho docílíme tak, že chudým poskytneme smysluplné bydlení,“ myslí si Abdalláh.
