Těžká technika odveze do podzimu příštího roku ze skládky přes 130 tisíc tun nebezpečného a komunálního odpadu. Zásah, jehož součástí bude i čištění podzemních vod, si vyžádá téměř 400 milionů korun, což představuje největší investici v novodobých dějinách Litovle. Bez nápravných opatření by jedy ze skládky mohly ohrozit i zdroj pitné vody pro celou Litovel a Olomouc.
"Doprůzkum lokality, který spočíval v sérii vrtů s cílem zjistit mocnosti znečištění zeminy a podzemních vod, skončil. Hlavními původci znečištění jsou perchlory a trichlory, kterými se dřív čistily stroje. Podle závěru doprůzkumu musí být skládka odstraněna. Práce se rozjedou v květnu a vše musí být hotové v listopadu příštího roku," uvedl starosta Litovle Zdeněk Potužák.
Ze skládky postupně zmizí více než polovina jejího objemu. Odpady těžká technika odveze především na specializované skládky v Rapotíně a Němčicích nad Hanou. "Zbylých 106 tisíc tun, což představuje asi 44 procent objemu skládky, zůstane na místě. Dojde k přetřídění zeminy, při kterém bude docházet k pravidelným rozborům," popsal postup prací starosta.
Kromě těžké techniky se zásah neobejde bez odborníků na chemii, kteří budou pomocí Fentonova činidla čistit podzemní vodu. Budou do ní aplikovat peroxid vodíku, síran železnatý a kyselinu citronovou, které by měly urychlit oxidaci nebezpečných látek.
"Půjde o takovou pračku. Voda se bude čerpat, čistit a vracet zpět do země. Přestože skládka musí být zlikvidovaná a vyčištěná do podzimu roku 2015, studny v Nasobůrkách budou podle odhadů čisté až tak za tři až pět let. Záleží i na tom, jak často bude pršet," upozornil starosta.
Místní léta pili z kontaminovaných studen
Kvůli tomu, že se jedy z bývalé skládky dostaly do studní, lidé z Nasobůrek nesmějí už od roku 2011 vodu z nich používat jako pitnou ani ke koupání. Podle odborníků se situace nezlepšuje, naopak počet zasažených studní se mírně zvýšil. "Podstatné je to, že všichni obyvatelé jsou napojení na vodovod, a mají tak dostupnou nezávadnou vodu," podotkl starosta.
Podle předsedy osadního výboru Nasobůrek Radka Ošťádala však místní vodu minimálně pět let pili před tím, než se na znečištění přišlo. "Běžný rozbor včetně rozboru, který je potřeba ke kolaudaci, přítomnost trichloru neodhalí. Přišlo se na to náhodou," uvedl Ošťádal.
Rozsáhlý zásah v dlouhodobém měřítku výrazně zlepší životní podmínky obyvatel Nasobůrek, v krátkodobém jim však přitíží. Likvidace a odvoz odpadů se v lokalitě neobejdou bez pohybu těžké techniky. "Objem hmoty, kterou je potřeba odvézt, je samozřejmě velký. Naší snahou je pohyb aut rozdělit mezi Nasobůrkami a obcí Chudobín," upřesnil starosta.
Ošťádal to tak černě nevidí. "Nebude to tak hrozné. Podle výpočtů půjde o čtyři nákladní vozy za hodinu. Odvoz řepy byl horší. Firma, která bude odpady odvážet, navíc zřídí čistící místo pro vozidla. Silnice si určitě pohlídám," řekl předseda osadního výboru.
Problémy, které by jedy unikající do podzemních vod mohly způsobit, se netýkají jen Nasobůrek. Doprůzkum skládky potvrdil obavy odborníků, že by kontaminační mrak mohl zasáhnout druhé ochranné pásmo zdroje pitné vody pro celou Litovel a krajskou metropoli.
"Podle geomorfologického průzkumu se skalnaté podloží skládky, která se nachází na kopci, snižuje nejen směrem k Nasobůrkám, ale i k průmyslové zóně a k druhému ochrannému pásmu zdroje pitné vody. Podzemní vody ze skládky se budou postupně šířit těmito směry," podotkl Potužák.
Nápravná opatření si zřejmě vyžádají 388 milionů korun, což pro ilustraci představuje polovinu nákladů na vybudování olomouckého akvaparku, v měřítku Litovle pak jde o největší investici v novodobých dějinách. Zhruba devadesát procent nákladů projektu uhradí dotace z evropských fondů a státního rozpočtu. Zbylou část zaplatí město s pomocí Olomouckého kraje, jehož vedení radnici přislíbilo příspěvek až 20 milionů korun.
Původně město chtělo investici zahájit už v roce 2012. Zpoždění způsobilo poměrně složité a zdlouhavé výběrové řízení na firmu, která provede nápravná opatření, a dále papírování na ministerstvech.
