Ukrajinské ministerstvo obrany se zatím k incidentu nevyjádřilo, podle agentury Interfax se však Rusové zmocnili protiraketových baterií a snaží se přinutit jejich obsluhu, aby s nimi spolupracovala.
Kromě obsazování klíčových objektů na Krymu neustává ani aktivita ruských útvarů na západní hranici s Ukrajinou, ačkoliv Putin v úterý prohlásil, že manévry už skončily. Situace na hranicích je ovšem poklidná a k roztržkám nedochází.
I tak velení ukrajinské pohraniční služby podle agentury Unian přesunulo dvanáct pohraničních hlídkových lodí z krymských přístavů do Oděsy. Důvodem byla obava o zdraví a životy námořníků, vystavených tlaku proruských aktivistů a okupačních ruských jednotek. Lodě kotvící dosud v sevastopolském přístavu a na Jaltě by podle mluvčího pohraničních vojsk mohly padnout do rukou povstalců.
Vzhledem k nepříznivým okolnostem také Kyjev prohlásil, že je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Jeho obyvatelé však budou v referendu hlasovat o přímé přidružení k Ruské federaci a centrální vládu neuznávají.
Spojené státy nabízejí dohodu
Bouře na východěNová ukrajinská vláda má potíže s proruskými protesty nejen na Krymu, ale také na východě země. Policie ve středu dopoledne musela vytlačit radikály z kanceláří úřadu gubernátora, v nichž má brzy usednout nově dosazený Serhij Tarut. S tím však nesouhlasí příznivci Ruska, jež žádají Moskvu o vojenskou pomoc Nad úřadem opět vlaje ukrajinská vlajka místo ruské, která v Doněcku vlála o víkendu. Doněck ovšem čeká především na stanovisko Rinata Achmetova, nejbohatšího Ukrajince, který má v Doněcku své sídlo. Povely oligarchy budou pro město klíčové. Zatímco ruští radikálové vyvolávají nepokoje na východě země, Rusko se snaží dostihnout ukrajinské extrémisty. Rusko vydalo mezinárodní zatykač na vůdce ukrajinského nacionalistického hnutí Pravý sektor Dmytra Jaroše. |
Bílý dům chce po dohodě s evropskými spojenci nabídnout Vladimiru Putinovi východisko z ukrajinské krize. Podle zdroje agentury Reuters si Spojené státy přejí, aby ruské jednotky na Krymu nahradili mezinárodní pozorovatelé.
Napjatě se nyní čeká na jednání ministrů zahraničí obou zemí v Paříži, tedy na první přímé rozhovory vysokých státníků od invaze na Krym.
Podle amerického návrhu by Rusko mělo stáhnout své jednotky na Krymu zpět na základny, omezit počet vojáků na poloostrově podle platné dohody s Ukrajinou na maximálně 11 000 mužů a umožnit mezinárodním pozorovatelům sledovat, jak jsou chráněna práva místních Rusů.
Vyplývá to podle tiskových agentur z vyjádření nejmenovaného, vysoce postaveného představitele administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy.
Tak by bylo možné bod po bodu odpovědět na obavy Moskvy ohledně situace v sousední zemi. Plán také počítá s navázáním přímého dialogu mezi Ruskem a novou ukrajinskou vládou, který může zprostředkovat mezinárodní společenství.
Prozatimní ukrajinská vláda tvrdí, že s ní Kreml vůbec nekomunikuje. "Až dnes se objevily první známky kontaktu mezi naším a ruským ministrem obrany," řekl v úterý pro CNN vlivný ukrajinský poslanec Petro Porošenko. "Bohužel to stále není vyjednávání."
Ukrajinci beze zbraní napochodovali u základny v Belbeku před ruské kulomety:
4. března 2014 |
Putin není pomatený. Dohodneme se, zní z Bílého domu
O napjaté situaci na Krymu by ovšem měli hovořit ministři zahraničí USA a Ruska na dlouho plánované konferenci v Paříži, která se původně měla týkat Libanonu. Podle BBC by se však podstatná část setkání Johna Kerryho a Sergeja Lavrova měla věnovat ukrajinské krizi a ujasnění stanovisek obou velmocí.
"Dnešní jednání v Paříži prověří, jestli je ruská vláda připravená jednat s tou ukrajinskou," napsal na Twitter britský ministr zahraničí William Hague. Podle Reuters zástupci Ruska na jednání zatím nedorazili. Možná se sejdou až večer.
Fotogalerie |
Obama zmíněný návrh už v sobotu předestřel Putinovi během telefonického rozhovoru, jenž trval dlouhých 90 minut.
V úterý prezident jednal také s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která vzhledem k blízkým kontaktům mezi Německem a Ruskem může sehrát v jednáních důležitou roli.
Stejný den Bílý dům mimo jiné prohlásil, že Vladimir Putin není "pomatený" a země nakonec krizi společně vyřeší.
Při neúspěchu jednání hrozí Spojené státy ekonomickými sankcemi. Ještě vážnější opatření by následovala, pokud by ruské jednotky, které fakticky obsadily Krym, vstoupily na východ Ukrajiny.
Rusko nikoho neošálí, tvrdí Obama
Obama dal Merkelové jasně na srozuměnou, že se nehodlá zúčastnit červnového summitu skupiny G8, plánovaném do jihoruského Soči, pokud se nezmění ruská politika v ukrajinské krizi.
Rusko na Ukrajině porušuje mezinárodní právo, kritizoval Obama:
4. března 2014 |
Ruská vláda stále popírá, že by se ruští vojáci zúčastnili nekrvavého ovládnutí Krymu. Ve středu ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ruská vojska neopustila svá stálá místa a že on nemůže "silám sebeobrany" nic přikazovat, protože ruskému velení nepodléhají
Obama ovšem o ruském vlivu na krizi nepochybuje a v úterý mluvil o "agresi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině" a jasném porušení mezinárodního práva.
"Zdá se, že prezident Putin má jinou skupinu právníků, kteří vytvářejí jinou sadu interpretací," řekl Obama. "Nemyslím si ale, že tím někoho ošálí," dodal.
Je to protiústavní převrat, řekl Putin o dění na Ukrajině:
4. března 2014 |
