Informace o počtu mrtvých se liší a nelze je řádně ověřit. Zatímco podle opozice zemřelo jen během čtvrtečního krveprolití 70 lidí, další zdroje uvádějí jiná čísla. Ministerstvo zdravotnictví hlásí 64 mrtvých, ale od úterka. A kyjevská radnice 67 mrtvých, z toho 39 prý zahynulo od rána. V každém případě Ukrajina prožívá nejkrvavější dny od vyhlášení nezávislosti před 22 lety.
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění v na Ukrajině minutu po minutě OTÁZKY A ODPOVĚDI: PŘÍMĚŘÍ: Janukovyč propustil šéfa armády POSTŘEHY: Hotel se změnil v krvavý lazaret REAKCE: Svět žádá ukončení násilí ZAORÁLEK: Jsem pro přechodnou vládu KOMENTÁŘ: Neradujme se, že nejsme sousedi OLYMPIÁDA: Někteří sportovci ji na protest opouští |
Počty mrtvých se měnily i během dne, jeden z lékařů z opozičního tábora řekl televizi CNN, že během dne zemřelo až sto lidí. Agentura AP píše, že 99 lidí zemřelo během tohoto týdne.
A bilance nemusí být konečná. Úřadující ministr vnitra Vitalij Zacharčenko ohlásil, že nechal strážcům pořádku vydat ostrou munici, aby mohli čelit útokům "extrémistů". Na záběrech z Kyjeva jsou vidět policisté nejen s pistolemi v rukou, ale i s útočnými puškami Kalašnikov.
Ve městě se však střílelo už přinejmenším zrána. Reportéři popisují i díry ve zdech Hotelu Ukrajina, které způsobily projektily. A některé oběti zemřely poté, co je střely zasáhly například do hlavy. Prosakují i zprávy o odstřelovačích, byť neověřené.
Demonstranti zajali policejní důstojníky
Obě znepřátelené strany se obviňují ze střelby ostrou municí, podle policie dokonce opoziční bojůvky používají k útokům na těžkooděnce otravné látky. Demonstrantům se podařilo zajmout několik policejních důstojníků, řada policistů údajně přeběhla do opozičního tábora dobrovolně.
Ministerstvo vnitra odpoledne oznámilo, že protivládní demonstranti v Kyjevě zajali a zadržují 67 policistů. Krátce před tím oznámilo, že jednotky Berkut byly vyzbrojeny ostrou municí. "Policie má právo použít zbraně, aby osvobodila rukojmí," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Tábor vládní Strany regionů opustil i starosta Kyjeva Volodymyr Makejenko, který odmítl převzít zodpovědnost za krveprolití. "Žádná moc nestojí za lidské oběti," vzkázal prezidentu Viktoru Janukovyčovi. A otevřel znovu kyjevské metro, které tajná policie rozkázala uzavřít s odkazem na možnost teroristického útoku.
Demonstrantům, mezi nimiž jsou i bojovníci radikální pravice Pravý sektor, se podařilo znovu ovládnout bezmála celé kyjevské centrum, které v minulých dnech částečně obsadili těžkooděnci.
Okolní země se chystají přijmout uprchlíky
V centru stále hoří hromady zapálených pneumatik, demonstranti zpevnili zátarasy kovovými konstrukcemi, ukořistěnými policejními štíty a troskami podpálených vozidel. Dobrovolníci plnili lahve benzinem a vytrhávali zbytky dlažby, kterou pak předvoj na barikádách vrhal na hlavy policistů.
"Boje v porovnání s ránem relativně zeslábly," popisuje BBC na svém webu. Její korespondent Duncan Crawford z Kyjeva hlásí, že město je relativně klidné, ale všude je cítit napětí a strach z dalšího násilí.
Fotogalerie |
Vypadá to, že prezident Viktor Janukovyč ani opoziční lídři už nemají pod kontrolou chaos, jenž zachvátil druhou největší evropskou zemi, podotkla agentura AP. A podle řady analytiků se může nadále zhoršovat. Opozice podle ní neustoupí, pokud nedosáhne svého - odchodu Janukovyče a nových voleb. A prezident je nejspíš odhodlán bojovat do konce.
Státy Evropské unie, které sousedí s Ukrajinou, se vzhledem k eskalaci násilí v postsovětské republice chystají na možný příliv uprchlíků z východu. Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko už oznámily, že jsou připravené v případě nutnosti utečence ze sousední země přijmout.
S Janukovyčem ve čtvrtek čtyři hodiny jednali ministři zahraničí Německa, Francie a Polska. Ministři věří, že je možné najít kompromis mezi Janukovyčem a opozicí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj, který se jednání účastnil. Po schůzce s prezidentem se ministři vydali za představiteli opozice, kterým chtěli předložit návrh dohody o východisku z krize. Trojice ministrů zůstane v Kyjevě až do pátku.
V Bruselu se mezitím rozhodovalo o sankcích vůči Ukrajině. Italská ministryně zahraničí Emma Boninová v podvečer oznámila, že EU zakáže udělovat víza pro vstup na území evropské osmadvacítky a zmrazí majetek těm, kdo jsou zodpovědni na krveprolití. Koho má EU konkrétně na myslí, už ministryně neuvedla. Unie však k sankcím přistoupí co nejdříve.
Ruský prezident Vladimir Putin se po telefonátu s ukrajinským protějškem Viktorem Janukovyčem rozhodl vyslat do Kyjeva umírněného ruského ombudsmana Vladimira Lukina, aby zprostředkoval jednání mezi vládou a ukrajinskou opozicí o východisku z krize.
"Z iniciativy ukrajinské strany se uskutečnil telefonický rozhovor prezidenta Putina s prezidentem Janukovyčem, během kterého ukrajinský prezident navrhl hlavě ruského státu vyslat do Kyjeva ruského představitele, aby se vyjednávání s opozicí zúčastnil jako zprostředkovatel," uvedl mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury ITAR-TASS. Dodal, že Lukin má bohaté diplomatické zkušenosti, jakož se i těší autoritě mezi ochránci lidských práv.
Přímý přenos z Kyjeva:
