1. Kdy a proč začaly současné protivládní protesty?
Ukrajina je ve varu od loňského listopadu. První demonstranti tehdy vyšli do ulic poté, co vláda oznámila, že pozastavuje proces přibližování k Evropské unii. Prezident Viktor Janukovyč pak odjel na summit Východního partnerství do Vilniusu, kde odmítl podepsat dlouho vyjednávanou a vpravdě klíčovou asociační dohodu s EU.
2. Kde všude se protestuje?
Vše samozřejmě začalo v metropoli Kyjevě. Srdcem odporu proti Janukovyčovu režimu se stal Majdan neboli náměstí Nezávislosti. To, jež se světově proslavilo před devíti lety během oranžové revoluce. Postupně se demonstrace rozšířily i do jiných měst - například do Lvova nebo Ternopilu. Jde především o centra na západě země, který je tradičně považován za proevropský.
3. Jsou Ukrajinci v postoji k Janukovyčovi jednotní?
Vůbec ne. Ono již zmíněné rozdělení na proevropský západ a proruský východ je sice trochu zjednodušující, ale v zásadě platí. Většina obyvatel východních částí Ukrajiny tak podporuje Janukovyče, respektive bližší integraci s Ruskem. Naopak obyvatelé západu by se rádi viděli v Evropské unii.
4. Kdo jsou vlastně lidé v ulicích?
Prezident Janukovyč se snaží vytvořit dojem, že na Majdanu převažují extremisté, ba teroristé. "Což však absolutně neodpovídá skutečnosti," řekl v úterý MF DNES Sergej Sydorenko, novinář z ukrajinského listu Kommersant. Podle něj je 95 procent lidí na Majdanu takzvaně normálních, byť, pravda, připravených v současné situaci činit i radikální kroky. Zároveň se však (jako v každé zemi při podobné události) v ulicích vyskytují i skuteční radikálové, například z řad "stadionových rváčů", fotbalových fanoušků. Ti se především chtějí prát s policií.
5. Kdo z politiků stojí v čele opozice?
Nejviditelnějším lídrem je boxerský šampion Vitalij Kličko. Populární sportovec, který je už několik let v politice. Po jeho boku stojí exministr hospodářství a zahraničí Arsenij Jaceňuk, šéf poslanců opoziční strany Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Třetí člen "triumvirátu", šéf strany Svoboda Oleh Ťahnybok, je podle Sergeje Sydorenka nejslabší a momentálně ustoupil poněkud do pozadí.
6. Jaké jsou hlavní požadavky opozice?
Od konkrétního cíle přimět Janukovyče podepsat asociační dohodu s EU se požadavky postupně rozšířily na změnu ústavy (tak, aby parlament dostal více pravomocí na úkor prezidenta), Janukovyčovu demisi a předčasné prezidentské a parlamentní volby.
7. Kdo na lidi v ulicích útočí?
Pořádkové jednotky v čele s policií a hlavně speciálními komandy jménem Berkut. Ale pak také nebezpeční mladíci z jakýchsi, řekněme, polovojenských skupin. Přezdívá se jim "tituškové" a patří k nejobávanější síle bojů. Najatí mladíci, často z východu Ukrajiny, chodí po ulicích Kyjeva s boxery, noži a nyní podle všeho už i se střelnými zbraněmi s ostrými náboji. Podle oponentů Janukovyčova režimu dělají právě tihle drsní násilníci tu nejšpinavější, rozuměj nejkrvavější "práci", za což jsou údajně Janukovyčovým režimem placeni.
8. Kdo či co drží Viktora Janukovyče stále u moci?
Jak už bylo řečeno, ukrajinský prezident má stále podporu značné části populace na východě země. Dále má kolem sebe skupinu silných oligarchů, kteří se od něj (zatím) neodvrátili. "Nicméně drží se hlavně proto, že je prostě a jednoduše nejsilnějším politikem na Ukrajině. Vytvořil takový systém, vertikálu moci," soudí Sergej Sydorenko. Připouští, že kdyby se oligarchové typu Rinata Achmetova či Viktora Pinčuka odvrátili, Janukovyčovu pozici by to velmi oslabilo. "Nicméně ani to by neznamenalo, že by odešel hned," říká Sydorenko.
9. Co ještě by mohlo Viktora Janukovyče oslabit?
Například sankce ze strany EU. Evropská osmadvacítka o jejich zavedení uvažuje, ministři zahraničí unijních zemí o nich budou nejspíš jednat ve čtvrtek - ještě předtím se někteří ministři sešli v Kyjevě přímo s Janukovyčem. Nicméně EU může (opět) doplatit na své vlastní vnitřní rozpory. Zavedení sankcí musí Brusel schválit jednohlasně. Žádná ze zemí Unie nesmí být proti.
10. Drží Janukovyče u moci i ruský prezident Putin?
Do jisté míry ano. Nicméně říká se, že ti dva se rozhodně v lásce nemají. "Ono je to s tou Putinovou podporou poněkud složitější. Řekl bych, že pro ruského prezidenta je Janukovyč jen nástrojem jeho vlastní geopolitické hry," vysvětluje Sydorenko s tím, že Putin měl paradoxně bližší vztah s někdejší expremiérkou a jednou z vůdců oranžové revoluce Julijí Tymošenkovou.
Obecně vzato je nicméně Rusko (jakkoliv to samo popírá) jedním z hlavních hráčů celé hry o Ukrajinu. Moskva je přesvědčena, že postsovětská země patří jednoznačně do její vlastní sféry vlivu. Když se Janukovyč odklonil od EU, Rusko mu snížilo ceny plynu a poslalo 15 miliard dolarů. Moskva zároveň neustále svaluje ukrajinské nepokoje na "zahraniční provokatéry", což je již tak trochu její folklor.
11. Proč ještě Janukovyč nevyhlásil výjimečný stav?
"Protože ví, že by to problém nevyřešilo. Lidé by se stejně z ulic nestáhli," vysvětluje ukrajinský reportér. A dodává, že mnohé z toho, co se teď v Kyjevě a na dalších místech v zemi děje, už beztak výjimečný stav připomíná. Aniž by byl vyhlášen. Nefungují například školy či školky, od úterý dva dny nejezdilo metro.
12. Baví se prezident s představiteli opozice?
Ano. Odehrálo se už několik setkání. Ale rozhovory v podstatě k ničemu nevedou. Navíc se objevují názory, že ze strany Janukovyče jde jen o taktiku.
13. Přece jen, udělal už Janukovyč nějaké ústupky?
Koncem ledna podala demisi vláda premiéra Mykoly Azarova. Prezident ji přijal. Ovšem kabinet byl stejně - vzhledem k rozložení sil v zemi - pod jeho plnou kontrolou. Dále Janukovyč podepsal zákon o amnestii pro všechny demonstranty zatčené během tří měsíců nepokojů. Podmínkou bylo, že aktivisté vyklidí obsazené budovy a ulice v centru Kyjeva.
