Jedenašedesátiletého Goldbluma práce s Andersonem zjevně bavila a kvalitu filmu hájí. "87 procent? To je jako facka do obličeje. Cokoli pod sto je pro mne urážka," duní pobaveně při setkání s novináři sálem jeho hluboký hlas, když slyší průběžné číslo hodnocení na jednom z mezinárodních filmových serverů.
Grandhotel BudapešťVizuálně nezvykle pojatý snímek popisuje dějiny fiktivní středoevropské země Zubrowka mezi první a druhou světovou válkou. V prostorách obrovského alpského Grandhotelu Budapešť zachycuje originálním způsobem středoevropskou mentalitu.  Andersona podle jeho slov k natočení inspirovaly jeho cesty po Evropě, filmy z počátků kinematografie a také díla rakouského spisovatele Stefana Zweiga či židovské filozofky Hannah Arendtové. |
Goldblum se proslavil hlavní rolí v hororu Davida Cronebergera Moucha, na kterou v devadesátých letech navázal vědeckofantastickým Jurským parkem či Dnem nezávislosti. V Grandhotelu Budapešť hraje právníka Kovacse a s bradkou a la Sigmund Freud dokonale zapadá do pitoreskního režisérova světa.
Při osobním setkání z herce čiší kombinace nehrané pokory a hereckého charizmatu. Oblečen do světlého saka si nás prohlíží přes průsvitné obroučky kulatých brýlí a předně se stará o to, zda máme dostatek pití.
Jakmile však přijde první otázka týkající se spolupráce s režisérem, vypadá to, že se v rozhovoru moc daleko nedostaneme. "Fantastické, co k tomu říct víc," začne nejprve. Po chvíli se však rozpovídá tak poutavě, že je téměř nemožné ho přerušit.
"Rozhodně mne Wes nemusel nějak přemlouvat. Co vím, tak se jakýkoli herec nemůže dočkat toho, aby se v jeho filmu mohl objevit," vynáší Andersonovu práci do nebes. "Je něčím mezi Spielbergem a Altmanem. Má černý pásek v psaní scénářů i režírování," překvapuje zápasnickou terminologií.
"Scénář napsal úžasně, je neuvěřitelně vizuálně nadaný. Bylo to pro mne poučné," uvažuje nahlas s rukama založenýma za hlavou. Anderson musel Goldbluma skutečně zaujmout. "Postavy píše doslova divadelně a nechává vás je zahrát tím nejhlubším způsobem. Snad to nebude znít moc excentricky, když řeknu, že vedle toho, jak zvláštně se obléká, je ohromně zajímavé vidět ho pracovat," básní.
Jeff Goldblum jako právník Kovacs v Grandhotelu Budapešť
"Dostává se do stavu upřímného štěstí, soustředěnosti a hravosti. Něco jako hypnóza," popisuje Goldblum. "Když jsme natočili dobrou scénu, tak byl schopen říci, že je to dobré, ale že to uděláme ještě jednou, jen pro potěšení. Prostě si natáčení užívá," nešetří chválou herec. Goldblum přitom ví, o čem mluví. Sám si režii vyzkoušel, za krátkometrážní snímek Little Secrets byl dokonce nominován na Oscara.
Znáte Glory?
Americký herec původem z Pensylvánie má kořeny v Evropě. "Děda z otcovy strany byl Rus, děda z matčiny Rakušan. Cítím určité pouto a rád sem jezdím," popisuje a chválí si Prahu.
"Myslíte si, že je důležité chovat se za každou cenu morálně, když můžete všechno ztratit?" naráží jedna z otázek na osud Goldblumovy postavy Kovacse. "Samozřejmě, samozřejmě," odpovídá herec procítěně a na chvíli se dramaticky odmlčí.
"V Grandhotelu se snažím přijít na to, kdo stojí za smrtí hraběnky a co podniknout s její poslední vůlí," začne pak před námi profesně rozebírat svou roli do nejmenších detailů včetně svých vlastních závěrů.
"Je to skvělý příběh," uzavírá opět. "Mám rád ještě film Glory. Znáte Glory? Vypráví o afroamerické jednotce za americké občanské války..." rozhovoří se o dramatu ztracené bitvy, která se díky hrdinství několika mužů stala jedním z důležitých momentů pozdějšího vítězství Severu nad Jihem.
Příběh čirého hrdinství a sebeobětování Goldbluma dojme natolik, že mu ukápne několik slz a nechtěně tak dodá závěru našeho rozhovoru punc skutečného dramatu. "Omlouvám se," říká rozpačitě. Za minutu se však loučí se stejným úsměvem a účastí, se kterými nás prve vítal.
