Pro laika je to paradox, který zdravý rozum odmítá přijmout. Nejvyšší soud v Brně definitivně potvrdil, že někdejší šéf Finančního ředitelství v Brně Miroslav Čáslavský a Zdeněk Rigl, který se vydával za daňového poradce, jsou nevinní.
OpravaPůvodní verze článku uváděla Zdeňka Rigla jako daňového poradce. Komora daňových poradců ČR se ale od něj distancovala. "Neevidujeme ve svém seznamu daňových poradců žádnou osobu pod jménem Zdeněk Rigl. Pan Rigl tak není oprávněn používat titul daňový poradce," sdělil tajemník komory Radek Neužil. Za nepřesnost se redakce iDNES.cz omlouvá. |
Podobně už dříve dopadli další podezřelí z kauzy, jež nápadně připomíná rozsáhlé podvody s lihem, za něž hrozí až 16 let vězení Radkovi Březinovi z Kostelce u Zlína (o Březinovi čtěte více zde). O co šlo?
O možný daňový únik 158 milionů korun. Firma Morávia-Chem z Hrobic, za níž podle nedávných zjištění policie stojí právě Březina, nakoupila v letech 2000 až 2002 téměř 700 tisíc litrů lihu.
Ten měl po zdenaturování směřovat do nemrznoucích směsi Cinol, jež pak měla putovat na stavby, kde ji dělníci používali například jako přísadu do směsí do omítek.
Ukázalo se ale, že tam nekončila. Jak bylo takové množství lihu využito, se policii nepodařilo zjistit. Do kanálu ho ale zaměstnanci Morávia-Chemu asi nevylili.
Soudce: Policie neodvedla dobrou práci
V posledních týdnech se totiž ukazuje, že Březina s nezdaněným lihem obchodoval ve velkém a stát mohl při nelegální výrobě alkoholu připravit až o tři miliardy korun. A využíval k tomu zřejmě i firmu Morávia-Chem, jejíž bývalý i současný šéf jsou také ve vazbě.
Daňový únik kvůli kšeftům s lihem se do roku 2010, kdy se případ řešil u soudu ve Zlíně, nepodařilo prokázat. Navzdory tomu, že indicií bylo hodně.
"Důkazní situace je velmi špatná. Policie neodvedla dobrou práci," prohlásil po vynesení rozsudku soudce Radomír Koudela.
Mezi obžalovanými bylo 16 lidí. I tehdejší šéf Morávia-Chemu Radovan Dalajka, který je teď ve vazbě. V kauze Cinol odešel od soudu čistý, i když pro něho žalobce požadoval 6,5 roku vězení. "U všeho byli pracovníci finančního úřadu," hájil se Dalajka.
Cinol měl putovat ke třem stavebním firmám, většinou fiktivně. Soudce některé zástupce firem potrestal. Celkem vynesl deset podmíněných trestů, postupně je Vrchní soud v Olomouci zrušil.
Odposlechy bez řádného povolení?
Mezi potrestanými byli původně i Čáslavský a Rigl. Podle žalobce prvně jmenovaný coby šéf Finančního ředitelství v Brně předával Riglovi informace z vyšetřování daňového úniku. Pak oba pomáhali firmám podezření vyvrátit.
Po jejich osvobození podal žalobce dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, neuspěl.
"Dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než připouští trestní řád. Rozhodnutí je konečné," řekl k tomu mluvčí Nejvyššího soudu v Brně Petr Knötig.
Podrobnější být nemohl, neboť soud rozhodoval v neveřejném jednání a o výsledku dosud nebyli informovaní účastníci řízení.
Hlavním důvodem zprošťujícího rozsudku byla nepoužitelnost odposlechů, které byly stěžejním důkazem. Údajně nebyly řádně povoleny. Podle Nejvyššího státního zastupitelství ale vrchní soud přišel s podobným výkladem nepochopitelně pozdě - dříve neměl vůči odposlechům námitky.
"... došlo k vydání nepředvídatelného a překvapivého zprošťujícího rozhodnutí, které se nachází v diametrálním protikladu se skutkovými závěry," stojí v dovolání státních zástupců.
