Korupce Věry Jourové měla spočívat v ovlivnění evropských dotací, nikdy se však neprokázala. Podle obvinění přijala od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. Stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Jourová strávila přes měsíc ve vazbě.
Obvodní soud původně přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy a omluvu ve sdělovacích prostředcích. Nemajetkovou újmu označil za promlčenou.
Městský soud verdikt částečně zrušil. Promlčení rozšířil také na omluvu, rozhodnutí o majetkové újmě považoval za nepřezkoumatelné. Kauza se proto vrátila k obvodnímu soudu, zároveň se Jourová obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Případ se proto tehdy rozdělil na dvě větve. V řízení před Ústavním soudem šlo jen o nemajetkovou újmu a omluvu.
Na základě kauzy Jourové přijal letos Nejvyšší soud sjednocující stanovisko, podle kterého se právo na omluvu od státu za nemajetkovou újmu promlčuje po půl roce, stejně jako nárok na finanční kompenzaci újmy. Znamená to, že poškozený člověk musí nárok uplatnit nejpozději šest měsíců od chvíle, kdy se o újmě dozvěděl, což Jourová podle soudů neučinila. Promlčení se ovšem netýká dalších nároků z oblasti majetkové újmy, třeba náhrady ušlé mzdy a výdajů za obhajobu.
Věra Jourová nesouhlasila se způsobem, jakým soudy uvažovaly o promlčitelnosti jejího nároku na omluvu a odškodné. Podle Ústavního soudu ale k porušení jejích základních práv nedošlo. Plné odůvodnění soud zatím nezveřejnil.
Jourová své nároky v minulosti uplatnila také u ministerstva spravedlnosti, tehdy ještě bez požadavku na pětimilionovou satisfakci za nemajetkovou újmu. Úřad jí však přiznal pouze zhruba 138 600 korun jako náhradu škody za výdaje na obhajobu.
V současnosti je místopředsedkyní politického hnutí ANO. Vede jeho kandidátku na Vysočině.
