Počítač vás živí i baví, s prstem na myši vstáváte i uléháte. Možná už víte, že byste si měli dávat pozor na držení těla, aby vás nebolela záda, ale nevíte, že stejnou pozornost byste měli věnovat i postavení svých rukou. Takže si opíráte zápěstí o tvrdou desku stolu a s polohou rukou si příliš starosti neděláte.
Po čase si začnete všímat jisté ztuhlosti, kterou v oblasti ruky (případně obou rukou) pociťujete, ale nevěnujete tomu přílišnou pozornost. Tím spíš, že když ruce protřepete, protáhnete nebo namasírujete, obtíže zmizí. Zaregistrujete však i bolesti a pocit brnění v rukou, objevuje se zejména v noci, ve dne většinou zmizí.
Jednoho dne však zjistíte, že masírování ani protahování nepomáhá a palec, ukazováček či prostředníček postižené ruky vás bolí prakticky neustále, snížila se vám citlivost prstů a začínáte být jakoby nemotornější. Jestliže budete čekat na samovolný ústup obtíží, přivodíte si rozsáhlé zdravotní problémy, které mohou vyústit až do ztráty hybnosti prstů. Syndrom karpálního tunelu se nevyplatí podcenit.
Utlačený nerv
Karpální tunel by se dal popsat jako úzká štěrbina na vnější straně zápěstí (ucítíte ho, když ohnete všechny prsty do dlaně a na zápěstí se vám přibližně pod prostředníčkem vytvoří malá prohlubeň), na kterou ze tří stran přiléhají zápěstní kůstky a ze čtvrté strany zápěstní vaz. Touto štěrbinou procházejí šlachy do dlaně, ale především takzvaný mediánní nerv. Jeho úkolem je přenášet impulsy z mozku do palce, ukazováčku, prostředníčku a části prsteníčku (právě proto jsou při syndromu karpálního tunelu typicky postiženy právě tyto prsty).
U zdravých lidí, kteří oblast zápěstí, kterou karpální tunel probíhá, nepřetěžují, poskytuje tato štěrbina nervu dostatek prostoru a citlivost i funkčnost prstů zůstává normální. Co se však stane, když píšete na klávesnici počítače tak, že se zápěstím opíráte o tvrdou desku stolu? Samozřejmě, že nejprve nic, když však budete na zápěstí tlačit několik hodin prakticky dennodenně, postupem času se prostor v karpálním tunelu začne zmenšovat.
První budou nejspíš utlačeny a poškozeny jemné cévy, které zásobují mediánní nerv, nebo dojde k utlačení samotného nervu. V obou situacích však dojde k podráždění nebo přímo poškození nervu, který nemůže fungovat tak, jak má. To způsobuje bolesti, brnění, ale také charakteristickou ztrátu citlivosti v prstech, do nichž by měl mediánní nerv přenášet vzruchy z mozku.
PrevenceNásledující tipy vám pomohou vyhnout se nepříjemným komplikacím syndromu karpálního tunelu: Nepřetěžujte zápěstí: nevytáčejte ho do extrémních úhlů a snažte se ho držet spíše ve střední poloze. Dávejte pozor, v jaké pozici se nacházejí vaše ruce při práci na počítači. Snažte se psát se zápěstími zvednutými vodorovně nad podložkou, nebo si pořiďte gelový polštářek, jímž zápěstí při práci na počítači podložíte. Nezapomínejte na odpočinek. Stereotypní pohyby proložte dostatečně dlouhým odpočinkem nebo jiným druhem pohybu, kdy budete zatěžovat zase jiné části těla. |
Pokud vás počáteční obtíže budou dostatečně varovat a vy včas změníte nevhodné postavení rukou, při němž na zápěstí tlačíte (nebo změníte práci, pokud například přetěžujete zápěstí při práci řidiče, řezníka či při práci se sbíječkou a podobně), postižení mediánního nervu se postupem času samo spraví a velmi pravděpodobně se jeho stav vrátí k normálu. Jestliže však budete nerv stlačovat i nadále, budou mít změny, které na postiženém nervu nastanou, nevratný charakter.
Zda právě vy trpíte syndromem karpálního tunelu, zjistíte relativně snadno pomocí takzvaného Phalenova testu. Spojte k sobě hřbety rukou tak, aby prsty směřovaly dolů k zemi, předloktí jsou přitom horizontálně se zemí. Hřbety rukou proti sobě tlačte minimálně minutu. Pokud se v průběhu této doby objeví některé z typických symptomů (například brnění, mravenčení, píchání, pálení, snížení citlivosti, křeče nebo bolesti zápěstí či prstů), je pravděpodobné, že syndromem karpálního tunelu trpíte. Čím dříve navštívíte lékaře, tím větší je šance, že nebude nutné přistoupit k operativnímu řešení. V časných fázích syndromu karpálního tunelu je možné nesnáze řešit podáním léků, které zmenší otok a přestanou utlačovat nerv i cévy. Samozřejmostí by měl být klidový režim.
