Pamatujete se na začátek devadesátých let, kdy patřilo k dobrému tónu, aby každý pořádně vytížený manažer trpěl syndromem karpálního tunelu? V posledních letech patří tato diagnóza spíš mezi výjimky a zdá se, že populace bílých límečků může zase klidně spát. Jak je to možné?
Epidemie mezi manažery
Jako syndrom karpálního tunelu se označují poruchy citlivosti, bolesti, eventuálně i atrofie svalů v oblasti zápěstí či celé ruky. Tyto nepříjemné symptomy jsou způsobeny stlačením nervu procházejícího karpálním tunelem. Ačkoli tato diagnóza není zdaleka vynálezem posledních let, skutečný boom zažila s masovým rozšířením osobních počítačů na počátku devadesátých let. Tehdy byl syndrom karpálního tunelu diagnostikován u tisíců zaměstnanců, uvádí server msn.
"Spolu s tím, jak se tento typ diagnózy stal módním, každý, kdo se objevil v ordinaci lékaře a stěžoval si na bolest zápěstí nebo ruky, odcházel s tím, že trpí syndromem karpálního tunelu," říká Carol Harnettová z fakultní nemocnice v New Yorku.
Původně zdálo, že se jedná o epidemii, která postihla především takzvané bílé límečky, tedy pracovníky v kancelářích, kteří tráví většinu času psaním na klávesnici. Postupem času však začal počet postižených klesat a například podle údajů Bureau of Labor Statistics se mezi lety 2005 a 2006 snížil výskyt karpálního tunelu na polovinu.
Počítač za nic nemůže
V roce 2001 provedla Mayo Clinic studii, v níž se ukázalo, že lidé, kteří píší na počítači víc než sedm hodin denně, mají stejný průměr karpálního tunelu jako běžná populace. Tyto závěry potvrdily i výzkumy Harvardské univerzity, ta uveřejnila jejich shrnutí pod názvem "Počítače byly vyloučeny jako příčina syndromu karpálního tunelu."
"Kdyby bylo psaní na klávesnici skutečně rizikové pro rozvoj syndromu karpálního tunelu, museli bychom nutně v posledních deseti až patnácti letech pozorovat jeho rapidní nárůst," říká Kurt Hegmann, ředitel Rocky Mountain Center for Occupational & Environmental Health."Pokud má psaní na klávesnici na karpální tunel nějaký vliv, jde o zcela zanedbatelný faktor."
Modrá versus bílá
Ačkoli je syndrom karpálního tunelu v obecném povědomí spojen s bílými límečky, odborníci upozorňují, že naopak mnohem ohroženější jsou takzvané modré límečky. Jde o pracovníky, kteří celou pracovní dobu tráví šitím, balením zboží nebo prací u pásu. Mimořádné ohrožené jsou také servírky.
To neznamená, že by lidé v kancelářích syndromem karpálního tunelu netrpěli, ale rozhodně mezi nimi tato diagnóza není tak rozšířená, jak se předpokládalo.
Předpokládá se, že na začátku devadesátých let podlehlo mnoho lékařů módní diagnóze a jako syndrom karpálního tunelu byly diagnostikovány i zcela jiné choroby. Pod tuto diagnózu tak "spadly" například i revmatické potíže, zablokovaná krční páteř a další problémy, které s karpálním tunelem neměly nic společného.
