Anonymní akcie Pavel Suchánek, Boris Šťastný, ODS
Poslanec Pavel Suchánek při jednání o regulaci anonymních akcií - vládní návrh předpokládá jejich zapsání do centrálního depozitáře nebo uložení v listinné podobě u bank - navrhl, aby dosud vydané anonymní akcie mohly existovat nadále. Vlastníky by musela odkrýt jen společnost, která by se chtěla ucházet o veřejnou zakázku. Suchánka podpořil i Boris Šťastný. Podle toho by ODS měla za nedotknutelnost osobního vlastnictví bojovat.
Podle právníka Ekologického právního servisu Martina Fadrného však dosavadní stav, kdy nelze dohledat konečné vlastníky akciových společností, působí, že tyto firmy mohou nadále figurovat v korupčním jednání. Že stávající situace lze využít k praní špinavých peněz, říká i ministerstvo spravedlnosti. Suchánek i Šťastný argumentují také nižšími administrativními náklady.
Rozhodně s nimi pak nesouhlasí sociální demokracie, která proti anonymním akciím bojuje a například v říjnu 2011 uvedla, že anonymní akcie mají jen dva státy na světě - Nauru a Česká republika (podrobnosti zde).
Úleva solárníkům Tomáš Úlehla, ODS
Svůj návrh přednesl Suchánek jen několik dní poté, co se o rozruch postaral jeho stranický kolega Tomáš Úlehla. Jeho návrh říká, že místo provozovatele má ekologickou likvidaci doslouživších či rozbitých panelů zodpovídat výrobce (podrobnosti v tomto článku a následně zde). Jenže ten nemusí po desítkách let vůbec právně existovat a navíc by byla vymahatelnost v takovém případě přinejmenším sporná.
"Povinnost likvidace by se tímto návrhem nepřesunula ani tak na výrobce, jako na stát, města a obce. Provozovatelé elektráren by se zbavili dalších nákladů, které by museli uhradit opět občané. Mohlo by se také stát, že za dvacet let budeme mít v krajině solární monstra, ke kterým se nebude nikdo hlásit," řekl poslanec TOP 09 Bořivoj Šarapatka. Úlehlův návrh Sněmovnou neprošel.
Mostecký polygon Oldřich Vojíř, ODS
O několik let staršího data je iniciativa někdejšího mosteckého poslance Oldřicha Vojíře, shodou okolností opět občanského demokrata. Prosadil kurzy pro řidiče, kteří nasbírali hodně trestných bodů (ale ještě nepřišli o řidičské oprávnění), aby mohli na speciálních polygonech projít za 8 300 korun školením a zbavili se tak tří bodů. I jeho kolegy z ODS pak zaskočilo, že podmínky pro provozování polygonu dokázalo zprvu splnit jediné středisko - a to ve Vojířově Mostě (podrobnosti o případu čtěte zde). Další přibyly až postupně.
Platy politiků úředníci ministerstva vnitra
Ne vždy stojí za pozoruhodnou legislativní tvořivostí poslanci. V roce 2011 se skupina úředníků ministerstva vnitra podílela na přílepku, který měl usměrnit všechny odvážlivce, kteří by si troufli požadovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím výši platů a odměn státních zaměstnanců. I zde měli navrhovatelé smůlu, protože se na celou věc - větu vpašovanou do zákona - přišlo během projednávání ve Sněmovně. Vzedmula se vlna kritiky a návrh neprošel (podrobnosti včetně jmen úředníků najdete zde).
Zemědělské přílepky poslanci výboru pro veřejnou správu
Oblíbeným tématem přílepků je zemědělská půda, zvláště poté, co se v lednu 2011 po dvaceti letech zvýšily poplatky za vynětí kvalitní zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (podrobnosti čtěte zde). U nejkvalitnější půdy bylo zvýšení poplatku až desetinásobné, za hektar pozemku ve třetí bonitní třídě se začalo platit 300 tisíc korun místo 61 000. Developeři tak mají o něco silnější motivaci snažit se toto zdražení zvrátit.
Loni v červnu vyšlo najevo, že někdo z poslanců výboru pro veřejnou správu (kdo, to nebylo možné dohledat) formou přílepku do stavebního zákona změnil zákon o ochraně půdního fondu. Developeři by díky změně platili za vyjmutí pozemků z fondu výrazně méně než podle změny z ledna 2011. Půdu navazující na zastavěné území města by dokonce dostali zadarmo.
Výrazně usnadnit zábory zemědělské půdy v okolí měst měl také přílepek, který se objevil v říjnu 2011. Rovněž reagoval na zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy. Developeři by podle přílepku nemuseli vůbec platit za zábor orné půdy v průmyslových zónách na okraji měst. Nenápadná vsuvka se vztahovala také na dálnice nebo vedení vysokého napětí (podrobnosti čtěte zde). Návrh neprošel.
sKarta Václav Cempírek, TOP 09
V loňském roce pak poslanci kuriózním způsobem zavařili sami sobě, když do zákona podporujícího pěstounskou péči "přilepili" formulaci, podle které se od roku 2013 mají podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci vyplácet přes sKartu.
Přílepek do zákona prosadil poslanec z TOP 09 Václav Cempírek, jenže zapomněli na přechodné ustanovení. Zákon tak říkal, že podpora se vyplácí jen přes kartu, přičemž ta byla letos dobrovolná a řada lidí ji vůbec neměla. Poslance a senátory tak čekalo spěšné řešení problému - tedy další novela (podrobnosti zde). Parlament nakonec novelu schválil tři dny před silvestrem.
Zákon o obnovitelných zdrojích Ondřej Plašil, ODS
Zajímavé bylo rovněž projednávání novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů v březnu 2010 (umožnil regulačnímu úřadu víc hlídat výkupní ceny solární energie). Poslanec ODS Ondřej Plašil podal pozměňovací návrh, podle něhož by se snížení výkupní ceny elektřiny po dobu čtyřměsíčního odkladu netýkalo elektráren s instalovaným výkonem nad 20 MW.
Tehdejší poslanec Martin Bursík ze Strany zelených upozornil, že návrh jde na ruku ČEZ, který má dvě dotčené velké elektrárny a o třetí (víc jich v ČR nebylo) se intenzivně zajímá. Plašilův návrh nakonec poslanci zamítli (rozpravu k návrhu včetně jednotlivých hlasování najdete zde).
