Pouze pět vyvolených na celém světě ví, kde v Českém ráji hnízdí sokoli. Připomíná to sice zednářskou lóži, ale kriticky ohrožený dravec musí zůstat v naprostém utajení. Jinak by ho rušili zvědaví turisté, nebo by dokonce jeho mláďata kradli obchodníci se vzácnými živočichy.
"Kdokoli z nás by prozradil někomu dalšímu, kde se sokoli ukrývají, navždy by u ostatních skončil. Jako kamarád i jako ekolog," říká vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj Aleš Hoření.
Na vykradače hnízd sokolů pamatuje trestní zákoník. Mohou skončit ve vězení až na tři roky.
Ve skalních městech mezi Turnovem, Jičínem a Mnichovým Hradištěm žije čtyři až pět párů sokolů. "Pokud bychom vzali rozlohu Českého ráje a osm až deset našich sokolů, tak se nám v republice mohou vyrovnat jenom Labské pískovce," upozornil Hoření.
Sokoli tu nebyli přes čtyřicet let
Po sokolech dlouhodobě pátrá především zoolog ze správy chráněné oblasti Zdeněk Mrkáček. V hledáčku je má rovněž známý ornitolog z Českého ráje Karel Broulík. "Sokoli hnízdí buď v opuštěných krkavčích hnízdech nebo ve skalních dutinách s pískem na dně," prozradil Mrkáček.
Vzácní dravci chyběli v Českém ráji čtyřicet let. Stejně jako v celých Čechách zdecimovaly jejich populaci jedovaté pesticidy, především pak DDT. Komunistický režim jimi bombardoval pole, kde se snažil vyhubit myši, hraboše a další škůdce.
"Sokoli se v Českém ráji znovu objevili v roce 2001. Jejich výskyt jsme si dlouho nechávali pouze pro sebe a nestáli jsme ani o mediální slávu," prohlásil Hoření. Sokoli dokonce ve skalním městě vyvedli první mláďata, sežrala je ale kuna.
Holátka nejrychlejších dravců zeměkoule se dožila dospělosti až v roce 2005. "Šlo o symbolickou událost. Právě jsme totiž slavili padesáté výročí založení chráněné oblasti a kromě Trosek máme ve znaku právě sokola," konstatoval Hoření.
Největšími nepřáteli sokolů jsou výři a kuny
Obyčejný návštěvník Českého ráje ani nepozná, že ve vzduchu vidí sokola. Většinou si ho splete s mnohem obyčejnější poštolkou. A horolezci? Na místech, kde se nacházejí ohrožení živočichové, platí zákaz lezení až do 1. července a horolezci ho většinou neporušují.
"Největším nepřítelem sokolů jsou jiní predátoři, výři a kuny," prohlásil Mrkáček. "Mláďata sokolů zahubili nejméně dvakrát. Jednou jsme našli v hnízdě výra kroužky, jimiž jsme označili mladé sokoly. A jednou výr uchvátil v Českém ráji také dospělého sokola. V noci je proti němu bez šance. Výr vybral také hnízdo s mláďaty čápa černého, což je mezi ptáky obr."
Výr není tak vzácný jako sokol, patří "pouze" k ohroženým živočichům. V Českém ráji hnízdí více než deset párů výrů. "Výři slyší mláďata sokolů v hnízdě i ve velké dálce," poznamenal Mrkáček.
Sokolové jsou ještě v Krkonoších
Sokoli loví drobné ptáky. Troufnou si i na holuba, většinou však útočí na skřivany, drozdy a kvíčaly. Sokol se při volném pádu řítí k zemi rychlostí až tři sta kilometrů za hodinu a na svou kořist dopadá s úchvatnou přesností. Samice jsou robustnější než samci a vybírají si své partnery, na rozdíl od většiny jiných zvířat.
V Libereckém kraji najdete sokoly ještě v Krkonoších. Letos tam vyvedli tři mláďata. Z jednoho hnízda se však vejce ztratila a ochránci přírody se bojí, že za jejich zmizením stojí člověk. V Česku se ví asi jen o třiceti párech sokolů stěhovavých.
