Fanoušci Faith No More takové štěstí neměli.
Museli si vystačit se zážitky, jež nasbírali před hromy, blesky a větrem, které kolem deváté ukončily produkci na velkých pódiích. A nebylo to nepříjemné odpoledne. Jen trochu horké a ospalé. Vzbudit pozornost se snažila třeba belgická zpěvačka Selah Sue, ale přestože z jejího hlasu mrazí, těžko se jí udržovala pozornost. Mezitím ve stanu s festivalovým hlukem zápasila i Lenka Dusilová, jejíž současný repertoár je skvělý, ale intimitou se hodí přeci jen jinam než na masové akce.
Rock for People ze země, ze vzduchu i při bouřceProhlédněte si fotografie z letošního ročníku |
Co je typická "festivalovka", naopak předvedli Flogging Molly. Kalifornská punková kapela s irským soundem má u nás poměrně oddané publikum a přestože její repertoár není nijak objevný, rychlost hudby a sebevědomé podání z nich udělalo sázku na podvečerní jistotu, která se potvrdila.
Poslední kapelou na velkém pódiu se potom stali britští The Kooks, ke kterým se i při druhé návštěvě nejlépe hodí popis "kluci s kytarou". Milé písničky a nenáročné melodie britského střihu si s nimi zpívaly i zadní řady, že se za pódiem shlukují mraky, jakoby nikdo ani nechtěl vidět.
A Kooks si v rozporu se svou hudbou zažili asi nejdramatičtější odchod ze scény, který doprovodili v tu chvíli už takřka zbytečnou hláškou, že se blíží bouřka. Blesky nad jejich hlavami to anoncovaly už hodnou chvíli předem.
Po Festivalparku se následně hodně běhalo, lítaly věci a lidi se schovávali, kde to šlo. I když z bezpečnostních důvodů museli na nějakou dobu z areálu, ti, kteří, se vrátili, se nakonec dočkali alespoň jedné z velkých hvězd večera.
Ve festivalové produkci se totiž zatím řešilo, co s tím. Orbital chtěli hrát, ale měli promočený aparát. Pankáči Refused chtěli hrát, ale po řádění živlu se už nedostali zpátky do areálu. S Faith No More to neklaplo. Jako největší pankáč se nakonec ukázal milovaný i nenáviděný dubstepový producent Skrillex, který to měl konečně asi nejjednodušší.
Když vyskočil za narychlo instalované přehrávače, přivítal ho nadšený aplaus a les rukou nad hlavou. V hodinovém setu potom dýdžejská superhvězda předvedla esenci žánru, který proslavila. A nutno říct, že takovéhle prostředí jeho zhuštěným a vibrujícím basám možná sedlo případněji než open air. Na velké scéně by Skrillex navíc nabídl možná tak světla a pódiové efekty, takhle to zbylo jenom na muzice a fanoušcích, kterých ve stanu přibývalo. A taky na tom, jak kouzelně si tenhle divně ostříhaný střízlík poskakující po pódiu dokáže omotat svoje věrné.
Po hodině hraní odcházel s ohromným aplausem. Možná i za to, jak dal lidem naději, že páteční poslední festivalový den už snad bude šťastnější.